Ne všechny černé ořechy jsou špatné

Pojmem „černý ořech“ nemyslím odrůdu ořešáku, zvanou i „americký ořech“, i když i takové pěstujeme, ale běžné vlašské ořechy, poškozené vrtulí ořechovou (vrtivkou ořechovou), kterých zelený obal ještě před dozráním zčerná. Takové plody někteří lidé považují za zničené a proto je pod svými stromy nesbírají. A zbytečně se připravují o úrodu. Chce to jen trochu svého času.

Pokračovat ve čtení Ne všechny černé ořechy jsou špatné

Nepotřebujeme čerstvý chléb každý den

Každé ráno vstát a jít do obchodu pro čerstvý chléb a rohlíky se stalo pro mnoho lidí životním stylem. A mnozí se ani nezamýšlejí, zda tento styl je dobrý i pro jejich tělo. Protože je rozdíl čerstvé pečivo a čerstvé pečivo. A tak lidé pokračují ve svém stylu, bez ohledu na místo, čas, okolnosti.

Pokračovat ve čtení Nepotřebujeme čerstvý chléb každý den

Kdo by v létě vařil

Léto je pro zahrádkáře náročné období. V horku přes den se nedá na zahradě moc pracovat, tak zůstává jen brzké ráno a pozdní odpoledne, nechceme-li si přivodit úpal. Výhodou je, když máte volné dny a možnost na pozemku přespat, tehdy je to jednoduché. Přivstanete si a pracujete pak do setmění. A poledne nějak protrpíte. V kuchyni?

Pokračovat ve čtení Kdo by v létě vařil

Kdy snídá hospodář

Mezi lidmi je stále rozšířený starý marketinkový trik na prodej kukuřičných lupínků, toho času úplné a zbytečné novinky na trhu, že snídaně je základ. A tak všichni, kteří ráno vstávají ne podle slunce, ale podle budíku bez ohledu na roční dobu, a spěchají zase podle hodin do zaměstnání odpracovat si svých otrockých osm hodin, se ráno dobře nasnídají, protože jim kdosi tvrdí, že „snídaně je základ“. Nevadí, léky proti nadýmání, zácpě i hnačce jsou hned naproti pokladnám hypermarketů k dispozici 😉

Pokračovat ve čtení Kdy snídá hospodář

Nové slepice se mají k světu

Abych zajistil dostatek vajec pro celou naší rodinu a samozřejmě i vlastní maso, zaobstaral jsem začátkem března nové malé hejno kuřic nosnic. A celou dobu jsem se těšil, jak papají, rostou a silnějí. A už začali snášet první vajíčka.

Pokračovat ve čtení Nové slepice se mají k světu

Ani nevíme, co jíme

Lidé přistupují k potravinám různě. Pro někoho je jídlo zdrojem energie, někdo v něm vidí živiny pro své tělo a jiný zas jen náplň žaludku, aby mu v něm nekručelo. A někdo vidí v jídle lahůdku, která mu chutná bez ohledu na to, co obsahuje. Pro každého představují potraviny něco jiného a pro každého může být jeho jídlo lék nebo jed. Záleží jen na vás.

Pokračovat ve čtení Ani nevíme, co jíme

Uvařili jsme lečo na zimu

Pokaždé se v létě těšíme, když dozrávají papriky a rajčata. Hodně jich sníme na snídani, hodně jich sníme k masu. Vždy syrové a čerstvé. No když je jich opravdu dost, připravíme si i lečo. Dobře padne jako oběd o víkendu nebo i večeře před odjezdem domů. A při dostatku úrody připravíme též velký hrnec na uložení do sedmdecových sklenic.

Pokračovat ve čtení Uvařili jsme lečo na zimu

Osm kohoutů je slušná porce pro kuchyni

Klasický venkovský dvůr kromě vstupu do domu zajišťuje i vstupy do kuchyně, myslím tím materiální vstupy, potraviny a suroviny na přípravu jídel. A nejsou to jen brambory a zelenina či bylinky, ale i poctivé domácí maso. Snad nejjednodušší je chovat slepice, je z nich dvojaký užitek a moc to nestojí ani času ani peněz.

Pokračovat ve čtení Osm kohoutů je slušná porce pro kuchyni

Už zas jím vajíčka

Z rozhovorů určitě znáte pocity diabetiků, jaké mívají chutě na sladké. Anebo celiatici na kousek křupavého chleba. Tak já jsem si takovéto sebetrýznění nezvolil, já jsem vajíčka nemohl jíst z celkem pragmatického důvodu. Jednoduše jsme neměli v našem chovu nosnice, které by je snášeli. Ale už to přešlo, už zase mohu jíst vajíčka.

Pokračovat ve čtení Už zas jím vajíčka