Léto je pro zahrádkáře náročné období. V horku přes den se nedá na zahradě moc pracovat, tak zůstává jen brzké ráno a pozdní odpoledne, nechceme-li si přivodit úpal. Výhodou je, když máte volné dny a možnost na pozemku přespat, tehdy je to jednoduché. Přivstanete si a pracujete pak do setmění. A poledne nějak protrpíte. V kuchyni?
…
Pokračovat ve čtení Kdo by v létě vařil
Rubrika:Zahrada
Zahrada užitečná i jako relax
Téměř nikdo není připravený na déšť
Když je v létě sucho a teplo, a to teď bývá snad každý rok tak, tak všichni lamentují a toužebné očekávají, kdy už konečně zaprší. A když se tak stane, tak buď nadávají, že napršelo málo, nebo naopak, stěžují si, že napršelo hodně a všude je voda a bahno. Případně, že hrozí povodně, potoky jsou rozvodněné, a ornice spláchlá z polí a záhonů. Jako by ani nevěřili, že ještě může pršet.
…
Pokračovat ve čtení Téměř nikdo není připravený na déšť
Nestačíme dodávat berušky do sousedních zahrad
Na jaře v zahradách vše ožívá a týká se to žel i hmyzu, ten škodlivý nevyjímajíc. Pozorný čtenář z předcházející věty pochopil, že se rozvíjí i užitečný hmyz, tedy opylovače a také predátoři škodlivého hmyzu, o čem bude i tento článek. Protože hodně lidí si to neuvědomuje anebo hmyz takto nerozlišuje. A likviduje všechen.
…
Pokračovat ve čtení Nestačíme dodávat berušky do sousedních zahrad
Jsou plzáci?
Tak zněla otázka od domu směrem do zahrady. A jaká byla odpověď? „Jednoho jsem viděla“. Koncem května by to byla skvělá odpověď. Byla, kdyby nebyla položena v deset dopoledne. Protože přes den najít plzáka je celkem problém. Plzáci nemají rádi světlo a zejména sucho.
…
Pokračovat ve čtení Jsou plzáci?
Opět se vyrojili plzáci
Na jaře v zahradě vše bují, roste a rozšiřuje a žel platí to i o škůdcích. Když sečeme trávu a sazím nebo vyséváme zeleninu, nesmíme zapomínat chránit naše produkty před pažravými nepřáteli. Teplé a vlhké jaro prospívá plzákům, kteří si rádi pochutnají na vašich mladých rostlinkách.
…
Pokračovat ve čtení Opět se vyrojili plzáci
Méně vrb, ale víc materiálu
Je to už devět let, co jsme koupili zanedbaný pozemek se starou kamennou chalupou na konci vesnice. Mnozí nás odrazovali, že je to pozemek mokrý a není na nic dobrý. Na prodej byl i proto, že tam dcera bývalých majitelů nemohla postavit kvůli vodě dům. Z pěti starých stromů před prodejem jeden skáceli prodávající, tři my po koupi a pátý spadl za dva roky, polámal se. Co s takovým pozemkem?
…
Pokračovat ve čtení Méně vrb, ale víc materiálu
A proč by se nedalo topit dřevem ovocných stromů?
Téměř každý, kdo má jen trochu větší pozemek na vesnici, bojuje s invazí náletových dřevin a výmladků, zejména po odstranění planě rostoucích stromů. A čím dál od domu je takovýto kout zahrady, tím větší problémy jejich majitelé pociťují. A investují nemálo úsilí i peněz, aby tady udrželi čistý hezký trávník, kterého trávu stejně na nic smysluplného nepotřebují. Co tak proměnit problém ve výhodu?
…
Pokračovat ve čtení A proč by se nedalo topit dřevem ovocných stromů?
Nechali jsme hrušku růst, vyplatilo se
Většina lidí je přesvědčena, že ovocné stromy je potřeba kupovat ve specializovaných prodejnách a v zahradě musí růst jen štěpené odrodové stromy, protože jiné ovoce nemá chuť, tvar, trvanlivost nebo doplňte oblíbenou výmluvu. A já vytrvale píšu v mnohých článcích, že nemusí mít úplnou pravdu, že je to jen marketingový odrb na nevzdělané lidi.
…
Pokračovat ve čtení Nechali jsme hrušku růst, vyplatilo se
Jak začít s permakulturou ve své zahradě
Na podzim sklidím a na jaře už nezaseju. Znáte tu hlášku z kultovního českého filmu Jozefa Kemra? Tak nějak by mohla znít úvodní věta začínajícího permakulturního zahrádkáře. Na podzim sklidím úrodu a na jaře už nezryju. Jen tohle nestačí, ale jako začátek to není málo. A celou zimu věnuji studiu literatury i videí na youtube, abyste na jaře byly připravení.
…
Pokračovat ve čtení Jak začít s permakulturou ve své zahradě