Investice do umělých hnojiv nemusí stačit

Ke každému se dostanou takové informace, které potřebuje, a to, co hledá. U nás od léta 2021 nebyla zapnuta televize. Nicméně máme dostatek informací a pomáhají nám vhodně reagovat na současnou situaci a učinit správná rozhodnutí. Připravit se na to, co přijde a co nás čeká. A prý to je budoucnost nerůžová. Ale štěstí přeje připraveným.
 

Konec roku 2021 byl poznamenán prudkými pohyby cen energetických nosičů. Ceny plynu atakují ceny nevídané, elektřina následuje a mnoho spekulativních firem poslaly do konkurzu. Mnohem horší však budou „vedlejší škody“, které si mnozí neuvědomují, protože „mainstreamová média“ o nich nepíší. Neví o nich nebo nemají vědět?

Takové AdBlue, močovinová přísada do dieselových motorů nákladních, ale také mnoha osobních a dodávkových automobilů. Jeho cílem je snížení emisí spalovacích plynů ve spalovací komoře motoru, i když někdy za cenu zvýšené spotřeby paliva. Divná ekologie. Bez ní však motor nenastartuje. A potraviny nákladní auta do obchodů nedovezou. AdBlue se vyrábí jako vedlejší produkt při výrobě syntetických hnojiv z ruského plynu. Nicméně, plyn zdražil a výroba se (téměř) zastavila. Neprodukují se hnojiva, není odpad, který byl prodáván do motorů. Ceny vystřelily nahoru, ale naráží na strop ekonomické únosnosti. Zjednodušeně řečeno, doprodávají se staré zásoby v očekávání, kdy už nebude jiná možnost, než kupovat za nové, „aktualizované“ ceny.

V této situaci populární český vědec Václav Cilek v jednom ze svých videí na YouTube poznamenal, že dostupné finanční prostředky by bylo vhodné investovat do umělých hnojiv. Jejich cena na jaře, když se zakládá úroda, půjde nahoru a do roka dojde k prudkému nárůstu cen potravin.

V dnešní době moderní velkozemědělství je zaměřeno na vysoké výnosy, bez ohledu na škody na půdě a ve vodě. Prý je potřeba nakrmit mnoho lidí. Takže se hrne do půdy nejen dusík, fosfor, draslík, ale také další druhy hnojiv. V důsledku toho je půdní mikroflóra zabíjena, ztrácí se humus a půdu se zasoluje. Na to se navozí drcený vápenec. V půdě se zvyšuje obsah anorganických materiálů, snižuje těch organických a ve výsledku toho není velký rozdíl mezi pěstováním na poli nebo ve speciálních kontejnerech s kokosovými vlákny jako nosiči kořenů. A toto lidé mají jíst a po tom mají být zdrávi. Nebo nemají?

Vydělat nebo ušetřit?

Správná otázka je polovina odpovědi. A pravá otázka není v podnadpisu, ale koho se zeptat. Domnívám se, že ekonom odpoví „ušetřit“, obchodník zase „vydělat“. Co malý farmář? Je třeba dát poslední peníze do hnojiv a použít je pro výrobu levnějších potravin nebo výhodně prodat, když cena stoupne? Pro mě ani jedno, ani druhé, protože nejsem účetní ani podnikatel. Jsem samozásobitel.

Související:  Asijská hruška poprvé zarodila

Pěstujeme jídlo pro sebe a své příbuzné, a proto chceme vědět, co jíme a víme, co jíst nechceme. Takže u nás bez umělých hnojiv, bez chemických postřiků. Takže zvýšení cen zemního plynu, a tím i chemických hnojiv, se nás netýká, alespoň v oblasti, kde jsme dosáhli (téměř) soběstačnost ve výrobě. Náklady se nezmění, i když plyn zdraží třikrát. Na pěstováni plyn ani produkty z něj nepotřebujeme. Ovoce a zelenina bude mít pro nás stále stejnou hodnotu (práce), jen snad, že bychom začali prodávat přebytky 😉

Hůře to vidím u souseda. Jeho políčko se každý rok bělá po pečlivém zrotavátorování a posypaní NPK. Ty jeho brambory a zelenina budou mít vyšší cenu, i když práce do nich vloží stejně, jako my, stejně jako v minulých letech. A naše výnosy jsou srovnatelné. Jsme snad biopěstelé, kteří hnojí jen v noci?

Mulčováním proti energetické krizi

Historicky prokázanou alternativou je dodávat organickou hmotu do půdy hnojem hospodářských zvířat. Ale kde vzít hnůj, když krávy téměř nikdo nechová, protože to zničila globalizace a harmonizace standardů výroby potravin? A to mě hněvá hned na druhém místě. Každý vidí jen velké věci, ale dokonalost se skládá z maličkostí. Každý by prostě vozil velkým traktorem s ještě větší vlečkou materiál na pole odněkud. Na poli přitom stačí nechat posklizňové zbytky, na malých pozemcích nastlat silnější vrstvou mulče. Ale ne koupenou borovou kůrou, která okyseluje půdu, ale to, co je blízko a je toho dost. Seno mnoho lidí „suší vysokou teplotou“, protože nevědí, kam s ním. No přece na záhony! Jako potravu pro žížaly, nechť po celý rok kypří a hnojí půdu! Ať seno do doby, dokud se úplně nerozloží, chrání půdu od vysušování větrem a sluncem! Ať zabraňuje růstu plevelů. A nově ať šetří náklady, které budou brzy neúnosné. Plynová krize? Chemička stojí? Pche, máme seno, hned vedle záhonů.

Zamulčované jahody nehnijí

Václav Cílek je moudrý a vzdělaný člověk. Rád se dívám na rozhovory s ním, ale v tomto nemá pravdu. Žádné investice do umělých hnojiv, co vydrží pouze do prodeje posledního pytle nebo vagonu. A pak?

Investovat je nejvyšší čas do změny procesu pěstování plodin tak, aby se zabránilo potřebě umělých hnojiv vyrobených z nafty, plynu nebo dovážených z Chile. Ptačí trus můžeme mít také vlastní, domácí. Protože i slepice jsou ptáci. Chovem slepic můžeme nejen snížit svoji závislost na potravinářských a prodejních řetězcích plus výdělku. Produkcí vajec můžeme zvýšit množství fosforných hnojiv pro naše záhony a pole z vlastních zdrojů. Na jedné straně odpad, který v kompostéru přetvoříme na prohnojený substrát, stačí jednou ročně rozprostřít na záhonu. Zadarmo! Dokonce i vejce budeme mít. Odpady ze zeleniny nebo nespotřebované plody výborně slouží slepicím jako doplňující krmivo a při dobré přípravě je můžete nechat pást se v zahradě.

Související:  Už máme i my řetězovou pilu
Papriky a rajčata na vyvýšeném záhonu rostou samy

Mulč ze slámy, která může být stará a nevhodná pro podestýlku, nebo ze sena, bude zdrojem humusu a dusíku pro půdu, kompost s trusem kuřic je zdrojem fosforu. Pouze seno by nemělo být ze sekačky s nízkým střihem, raději sečte vaše plochy dva nebo třikrát ročně, delší stébla.

Kvalita půdy vašich pěstitelských ploch bude postupně zlepšována. Bude více humózní, bude zadržovat více vláhy, rostliny budou lépe prosperovat, budete mít větší sklizeň, kterou získáte s méně práce. Budete méně zavlažovat, ušetříte nejen čas, ale vodu a elektřinu pro čerpadla.

Krize je pro někoho problém, pro jiného příležitost. Záleží jen na vás, jaký pohled si vyberete.

Podobné články:

Jablko jako zdroj vitamínů: Kolik sníme ovoce...
Zakousněte se do šťavnatého vyzrálého jablka. Vzpomeňte si, že jablko...
Číst dále
Detoxikujte – rada za všechny drobné
Ženské magazíny tištěné, televizní i ty internetové jsou v jarním...
Číst dále
Kořenová čistírna
Nedávno u nás otevřeli veřejné koupaliště se třemi bazény. Avšak...
Číst dále
Moje večerní siesta s mlékem
Vždy jsem měla ráda večer, když jsem si po sprše...
Číst dále
hurá do záhrady
Hurá do záhrady
Slovenská televízia (či Rozhlas a televízia Slovenska? - Kdo se...
Číst dále
Exotická dovolená
Letos se mi potvrdila klasická pravda. Kdo jede na dovolenou...
Číst dále

Jeden komentář u “Investice do umělých hnojiv nemusí stačit

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..