Na domácí ovoce a zeleninu mnozí nedají dopustit. My jsme stejní a v supermarketu si nekoupíme ani mimo sezóny, nechceme jen barevnou hmotu bez chuti. Tu pravou chuť na slunci vypěstovaných plodů známe a když máme bohatou úrodu, hodně sníme čerstvého ovoce i zeleniny a hodně zakonzervujeme „na horší časy“. Co ale, když je úrody opravdu hodně a sklenic málo?
…
Pokračovat ve čtení Když zavařovací sklenice nestačí
Kdy snídá hospodář
Mezi lidmi je stále rozšířený starý marketinkový trik na prodej kukuřičných lupínků, toho času úplné a zbytečné novinky na trhu, že snídaně je základ. A tak všichni, kteří ráno vstávají ne podle slunce, ale podle budíku bez ohledu na roční dobu, a spěchají zase podle hodin do zaměstnání odpracovat si svých otrockých osm hodin, se ráno dobře nasnídají, protože jim kdosi tvrdí, že „snídaně je základ“. Nevadí, léky proti nadýmání, zácpě i hnačce jsou hned naproti pokladnám hypermarketů k dispozici 😉
…
Pokračovat ve čtení Kdy snídá hospodář
Pochutnáváme si na fíkách
Abych byl přesnější, pochutnáváme si na svých vlastních fíkách. Podařilo se nám dopěstovat vícero fíkových keřů a některé z nich už dávají úrodu. Takže když máme chuť na něco sladkého po obědě, utrhneme si několik plodů z našich keřů a pochutnáme si na tomto ovoci.
…
Pokračovat ve čtení Pochutnáváme si na fíkách
A kdy propustí vás?
Nedávno jsem stál ve frontě před pokladnou v jednom z „nejúspěšnějších“ obchodních řetězců a za mnou u vozíku starší paní, která mi připadala jakási povědomá. A pak k ní přistoupila její dcera, moje bývalá kolegyně se slovy, že půjdou na samoobslužní, tam to půjde rychleji. Další, co se chytla do pasti, další krátkozraká, další, která přijde příště o svou práci.
…
Pokračovat ve čtení A kdy propustí vás?
Jak jsem si vyléčil zrak
Někteří lidé se tváří, že lidstvo je tady jen dvěstě let. Že pokrok nastal jen nedávno a do té doby jsme žily na stromech a v jeskyních, jestli jsme vůbec byly. Přitom před dvěstě lety se nepochybně něco stalo a od té doby jsou lidé sdíráni a využíváni. A přitom se stačí jen rozhodnout a nebýt součástí stáda.
…
Pokračovat ve čtení Jak jsem si vyléčil zrak
I z rekonstrukce domu máme fotoknihu
Fotografování je jednou z mých zálib už od studentských dob. A jak se ukázalo časem, jednou z opravdu užitečných zálib. Lidé časem zapomínají, časem si některé události přibarvují, často zveličují, anebo svá negativa bagatelizují. No fotografie nelže, vždy ukáže, jak se věci měli, jak to bylo doopravdy. Zejména nejsou-li vaší doménou fotografie umělecké, ale dokumentární, jako u mne.
…
Pokračovat ve čtení I z rekonstrukce domu máme fotoknihu
Téměř nikdo není připravený na déšť
Když je v létě sucho a teplo, a to teď bývá snad každý rok tak, tak všichni lamentují a toužebné očekávají, kdy už konečně zaprší. A když se tak stane, tak buď nadávají, že napršelo málo, nebo naopak, stěžují si, že napršelo hodně a všude je voda a bahno. Případně, že hrozí povodně, potoky jsou rozvodněné, a ornice spláchlá z polí a záhonů. Jako by ani nevěřili, že ještě může pršet.
…
Pokračovat ve čtení Téměř nikdo není připravený na déšť
Kdy kvočna začne opět snášet vajíčka
To, že slepice, která začne kvokat a sedět na vejcích, už vajíčka nesnáší, připadá mnohým lidem samozřejmé. Stejně, jako to, že kvočna, která vodí malá kuřátka po dvoře, také vajíčka nesnáší, protože pod svým tělem ukrývá své potomstvo, chrání ho před nečasem a chladem, zahřívá svým tělem. No kdy se z tohoto „mateřského“ stavu vrátí zpět do „normálu“? Kdy začne opět snášet vajíčka?
…
Pokračovat ve čtení Kdy kvočna začne opět snášet vajíčka
Vaříme solární džem z rybízu
Džem je jednou z možností, jak konzervovat ovoce, máte-li ho víc, než aktuálně dokážete zkonzumovat čerstvé. A my ho tedy máme dost, i černého rybízu. A je potřeba nezapomínat, že džem je i potravina, plná vlákniny, ovocných cukrů a některých vitamínů. Jediný problém je, že na jeho přípravu je potřeba energie a ta nebývá v posledním období levná. Pche, řekl by si někdo.
…
Pokračovat ve čtení Vaříme solární džem z rybízu