„Čerstvé“ pečivo z mrazáku

Kolikrát vás v supermarketu zlákala vůně právě upečeného křupavého chleba nebo sladkého pečiva? I mně se to párkrát stalo. Čerstvé, ještě teplé chutnalo výborně. Pokud jsme ho však hned nesnědli, měli jsme smůlu. Za pár hodin ztvrdlo téměř na kámen. Zestárlo. Nebylo totiž čerstvě upečené, jen čerstvě „dopečené.“

Když se před časem začalo objevovat v supermarketech takové pečivo, mnozí z nás to uvítali. Mysleli si, že snad obchod si postavil vlastní pekárnu, zaměstnal pekaře v bílých čepicích a že tam někde vzadu pro nás mísí a pečou čerstvý chléb nebo koláčky. No pojem „vlastní pekárna“ si každý vysvětluje po svém. Například v Lidlu to znamená jednu velkou prosklenou elektrickou troubu. Kterákoli prodavačka může být pekařka. A netřeba jí k tomu ani zástěra, ani čepice, ba ani výuční list. Vždyť naskládat hotový zmražený polotovar na plechy, vsunout do trouby a spustit program zvládne každý.

Výsledkem je sice voňavé pečivo, ale čerstvé určitě není. Polotovar, ze kterého bylo na prodejně dopečené, se vyrábí většinou v zahraničí. Slané nejčastěji v Polsku, sladké ve Francii. Po vykynutí a naplnění se zmrazí na mínus 30 až mínus 40 st. Celsia. Pak se uchovává při -18 st. Celsia. Několik týdnů až měsíců!

Aby se při zmrazení nevytvořily třeba v náplni krystalky ledu, musí se přidat nějaké vylepšovadlo. Nějaký stabilizátor či emulgátor. No a aby zůstalo pečivo vláčné, přidává se více tuku. Přesto po upečení rychle stárne a tvrdne. Proto ho „pro nás pečou několikrát denně“. Z nouze ctnost. Koláčky i tak v regálu nevydrží měkké více než pár hodin.

Opravdu poctivé a čerstvé pečivo, pocházející z pravé pekárny, to je jiná káva. Neříkám, že i zde se již nepoužívá nějaká ta chemie. Rozhodně jí je však podstatně méně. Minimálně o ty stabilizátory. Vždyť při klasickém kynutí a následném pečení, bez zmrazování, se přece žádné krystalky nevytvoří. Přesto takovému pečivu nechybí ani vůně, ani chuť. A měkké je i druhý den. Nemluvě o tom, že bylo vyrobeno doslova před několika hodinami, skoro u nás doma, v malé pekárně a nemuselo procestovat stovky kilometrů.

Pokud však nechodíte nakupovat chléb a pečivo do místní prodejny pečiva, u nás se jmenuje „průzkumná“, těžko v supermarketu zjistíte, zda chléb nebo pečivo, které nabízejí, nepochází ze zmraženého polotovaru. Někdy je od čerstvého na nerozoz nání. Na Slovensku totiž prodejci nemusí toto pečivo nijak zvlášť označovat. Přesto to někteří dělají. Například Kaufland.

V Čechách však je situace jiná. Od srpna tady platí nová vyhláška. Podle ní jsou prodejci povinni viditelně označit pečivo, které bylo zmrazené a na prodejně ho jen dopekli. Jako čerstvé může být označeno jen takové pečivo, jehož výroba nebyla přerušena zmrazením a které je nabízeno zákazníkům do 24 hodin po upečení.

Podle některých je to zbytečnost, jiní to vítají. Argumentace jako vždy. Písmenka jsou malé, kdo by to četl. Kupuji si, co mi chutná. Složení mě nezajímá. Ani původ.

Faktem zůstává, že kdo si chce vybrat opravdu kvalitní pečivo, má možnost. A kdo chce podpořit místní pekaře, také má možnost.

Škoda jen, že při nebaleném chlebu a pečivu není povinnost uvádět přesné složení se všemi přísadami na každém výrobku. V prodejně by však měli mít dostupný jakýsi příbalový leták, ze kterého se dají zjistit všechny potřebné informace.