Načítání...
I vy jste měli rádi slovenský pořad o vaření s výstižným názvem Nebíčko v papuľke? Nejste sami. I my doma jsme se na něj vždy těšili. A proč píšu v minulém čase? Ne, netvrdím, že pořad už slovenská veřejnoprávní televize nevysílá. Jistěže vysílá. Dokonce v obvyklém čase v sobotu podvečer. Jenže pokud si jej tehdy nestihnete sledovat, máte smůlu. V archivu ho už nenajdete. Je to záměr? Nebo jen nedorozumění?
…
Pokračovat ve čtení Nebíčko v papuľke v utajení
Pokud potřebujete natřít dětem chlebíček k snídani či na svačinu, hodí se na to cosi dobře roztíratelné. Buď nějaká pomazánka nebo třeba tavený sýr. Jenže ten, co dostat koupit běžně v obchodě, plný chemických tavicích solí, není tím pravým ani pro dospělé, natož pro děti. Pokud vám však konzistence a chuť takového sýra vyhovuje, dokážete si ho vyrobit i doma. Použít přitom můžete suroviny, které jste si třeba i sami vyrobili. Například domácí tvaroh.
Ještě si pamatujete, jak jste se loni těšili z bohaté úrody jablek ve vaší zahradě? Nevím jak vy, ale já jsem jich měla opravdu nepočítaně. Část z nich jsem nasušila, část použila na pečený čaj a ty zbylé, zabalené v bublinkové fólii pomaličku chroumáme celou zimu. Jenže každá mince má dvě strany a každé plus má i své mínus. A tak i velká úroda může být sice fajn, jenže zkonzumovat ji bývá někdy nad naše síly. Co tedy s jablíčky, jejichž slupka již mírně vrásčitá a nevypadají až tak lákavě? Zkuste je naplnit a upéct. Získáte tak skvělý dezert, kterým rodinu nejen překvapíte, ale i potěšíte a zahřejete.
…
Pokračovat ve čtení Pečená jablíčka jako horký zimní dezert
Pokud jste si již někdy na obalu přečetli, co všechno obsahuje váš každodenní chléb, možná mnohým napadlo, že by snad bylo lepší upéct si pro sebe a svou rodinu podobný chléb doma. Byl by ale jen ze surovin, které do něj opravdu patří. Žádná éčka, žádná zbytečná chemie. A navíc čerstvě upečený, voňavý, s křupavou kůrkou. Pokud to chcete zkusit, prosím. Prozradím vám můj momentálně nejaktuálnější hit. Recept na můj zatím ze všech nejvydařenější kváskový chléb. Na jeho upečení nebudete potřebovat žádné extra pomůcky. Ani formu, ani domácí pekárnu. Vše zvládnete s úplně obyčejnou troubou a jedním plechem.
Už jste to slyšeli? Podle nejnovějších připravovaných zákonů Evropské unie si už nebudeme moci vypěstovat plodiny ze svých vlastních semen. Každé vysázené semínko totiž bude muset být zaregistrováno. A nejen to. Všechna semena budou muset splňovat normy průmyslově šlechtěné odrůdy. Co to v praxi znamená? Pokud toto nařízení začne platit, hrozí nám pokuta už jen za to, že si odložíme a vysejeme semínka té odrůdy rajčat, fazolí či okurek, které se nám po minulé roky osvědčily a které pěstovala již naše babička. Budeme se tedy muset řídit novým zákonem i za cenu, že přijdeme o dědictví po našich prarodičích?
Když se řekne chléb, většina z nás si představí klasický bochník. Kdysi kulatý, později oválný a v poslední době jsme si zvykli i na hranoly nejrůznějších velikostí. Zvláště ti, kteří vlastní domácí pekárnu na chléb vědí, že o čem mluvím. Viďte? Ať už jde o chléb kváskový nebo s použitím droždí, výsledný tvar mu dává forma, v níž kyne. Případně forma, v níž se peče. No a na typický bochník je ideální pletená ošatka. Při jejím shánění však může nastat malý problém. Není to totiž běžný proutěný košík, jaký vám nabídnou v každých domácích potřebách.
Přestože je zima v našich podmínkách každoročním jevem, ne zrovna každý rok je taková tmavá a sychravá jako ta letošní. Jsou dny, kdy by člověk ani psa nevyhnal, ale on sám musí ráno vstát a jít do práce. Jak se obléci, abychom nenastydly, řešíme snad každý den. Pokud si dáme teplý svetr, pak vejdeme do vytopené místnosti a zpotíme se, hrozí nám nachlazení. Pokud si ho ale nedáme, bude nám zima a prochladneme také. Vypadá to tak, že se nachlazení prostě nevyhneme. Pokud však máme po ruce osvědčený lék na nachlazení, bát se rozhodně nemusíme. Sáhneme po něm a je po problému.
…
Pokračovat ve čtení Pomoc při nachlazení nalezena v přírodě
Že se vám to zdá příliš brzy? Že ještě ani pořádná zima nebyla a už by tu za chvíli mělo být jaro? No, moje šéfka dnes prohlásila, „Za dva měsíce už budete kopat v zahrádce“. Popravdě, zdá se mi to i vcelku reálné. Ale kromě toho, zda jaro přijde v březnu nebo trochu později, aby ze semínek papriky vyrostly sazeničky, trvá to poměrně dlouho. Proto je v lednu na jejich výsev ideální čas.
Otázku, jaký je rozdíl mezi droždím a kváskem, dostávám poměrně často. Lidé si totiž tyto pojmy dost často pletou. Nechápou, proč jsou nutné dva názvy, když i tak jde o totéž. Ať už peču s droždím a nebo s kváskem, těsto vždy kyne, pak se peče a výsledkem jsou buchty nebo chléb. Rozdíl mezi droždím a kváskem však přece jen je. A to dost podstatný. A nejedná se jen o výslednou chuť, barvu či konzistenci pečiva.
