S příchodem teplých dnů s naprostou samozřejmostí měníme hrubé svetry za lehká trička a zimní boty za vzdušné sandálky. S jídlem to už tak samozřejmé není. Ani nám nenapadne, že tak, jak měníme svůj šatník, měli bychom změnit i jídelníček. Protože od toho, co jíme a pijeme, i jakým způsobem jídlo připravujeme, do velké míry záleží to, jak se cítíme. Zda nám je zima nebo teplo.
V létě zapomeňte na pečení a pálivé koření
Na regulaci tělesné teploty potřebujeme vodu. Pokud je horké počasí, naše tělo ji vylučuje, potíme se. Chrání nás to proti přehřátí. Pocit žízně nás pak upozorní, že tekutinu třeba doplnit. V létě však na tento pocit čekat netřeba. Pít bychom měli průběžně. Během dne tři až pět litrů tekutin. Zároveň dbejme také na to, jakým způsobem připravujeme naši stravu. Přednost dejme jednoduchým způsobům jako je napařování, blanšírování či krátké vaření. Jídlo tak zůstane šťavnaté a osvěží nás. Pečení je v létě nejméně vhodný způsob úpravy. Suroviny ztrácejí vodu a po konzumaci nás následně vysušují. Drahocenná voda, kterou poctivě doplňujeme v rámci pitného režimu, se takto zbytečně ztrácí. Je nám jen více teplo, potíme se a jsme neuvěřitelně žízniví. Ani s kořením to netřeba přehánět. Výrazně hřejivý efekt má mletý zázvor, chilli, hořčice, skořice, kurkuma. Ale například i bobkový list. Vynechejme i ořechy, zejména vlašské. Obsahují hodně tuků a těžko se tráví. V létě se bez nich obejdeme.
Sůl a uzeniny také letním dnem nesvědčí. Jsou zátěží nejen pro trávení, ale i pro srdce a krevní oběh.
Oochlazující potraviny
Pokud si chceme léto opravdu užít ve zdraví a v pohodě, odlehčíme svůj jídelníček co nejvíce. Základ naší letní stravy by měla tvořit šťavnatá syrová zelenina a ovoce z našeho pásma . Nejlépe v čerstvém stavu. Případně ve formě vylisované šťávy či lehké nekoncentrovaného polévky. Vhodná je i zelenina grilovaná. Stačí si jen vybrat, co roste v našem okolí. A není toho málo. Vždyť právě dozrávají ředkvičky, rajčata, paprika, dýně, cuketa, špenát, ledový salát, celer, kedlubny.
A abychom nejedli jen samotnou zeleninu, kombinovat ji můžeme s rýží, čočkou, cizrnou (tu stačí na noc namočit a druhý den vařit půl hodiny), těstovinami, tofu . Na zpestření si můžeme připravit krátce vařené obiloviny jako jáhly, bulgur, kuskus, kukuřičnou kaši polentu nebo kernoto špaldy.
Dochucujeme čerstvými bylinkami místo sušených. Ty si necháme na chladnější dny.
Ovoce také vybíráme hlavně to z našeho okolí. Drobné ovoce jako rybíz, angrešt, maliny, jahody . Šťavnaté broskve, meruňky, hrozny . No a nezapomeňme na melouny . Všechny jsou zdrojem vitamínů a životodárné vody.
Zvláštní kategorii tvoří tropické ovoce. Na horké dny jsou vhodné citróny, pomeranče i ananas . Dodají tekutiny a příjemně zchladí.
Ochlazující působí i jogurty . Pozor však na kombinaci s cukrem. Zahleňuje víc než jogurt samotný.
Chladivé nápoje
Ideální je obyčejná čistá voda , případně ještě s citrónovou šťávou . Nebo i s jinou čerstvou ovocnou a zeleninovou šťávou . Osvěží i vlažný mátový a zelený čaj . Vhodné jsou i kysele mléčné nápoje . Dokonce i čerstvé mléko . Škoda jen, že podporuje tvorbu hlenů. A například v Indii pijí tradiční nápoj jménem Iasi. Míchá se z bílého jogurtu, hnědého nebo nerafinovaného cukru a studené vody. Sycené sladké a barevné nápoje vůbec nejsou dobrou volbou. Protože „barvičky“ a cukr nedovolí, aby organismus „jejich“ čistou vodu použil. A tak žízeň neuhasí, i když je pijeme hodně. Alkohol a káva také do letního pitného režimu nepatří.
Nápoje mají být vlažné , případně pokojové teploty . Maximálně trochu vychlazené . Ledové však určitě ne. Naše tělo si je i tak musí ohřát, čímž vytvoří ještě více tepla. Totéž platí i o ovoci.
Tak tedy žádný meloun z ledničky!
Mozilla/5.0 (Windows NT 5.1) AppleWebKit/536.11 (KHTML, like Gecko) Chrome/20.0.1132.57 Safari/536.11
Hmm s tym nekonzumovanim chilli by som nesuhlasil. Preco prave mexicania a juhoamericania jedia pikantne ked ich klima je vyrazne teplejsia? Mne sa pikantne (ale len paprikove nie cierne korenie) velmi ziada prave v horucavach.