Lidé jsou zvyklí každý den kupovat čerstvé pečivo a chléb. Ať už ráno anebo po práci cestou domů. Myslíte, že proto, že denně zkonzumují tak hodně pečivárenských výrobků? Proč jsou potom odpadkové nádoby před domy plné starého chleba anebo rohlíků? Polovina z vyhozených potravin jsou suché a druhá polovina plesnivé. S kváskovým chlebem se vám nic takového nestane.
Dáte-li si tu práci a přečtete složení současných chlebů na pultech prodejen, nebudete se stačit divit, co vše kromě mouky, vody a soli obsahují. Kolik různých konzervantů. A tak necháte-li chléb na stole a náhodou se o víkendu vrátíte domů později, velmi často takový chléb najdete plesnivý. V lepším případě ztvrdnutý na kámen. Starší lidé by si povzdychli, že za jejich časů by se to nestalo.
Vzpomínkový optimizmus? Možná jen pšenice nebyla v minulosti tak přešlechtěná, možná obilí na poli nebylo tak stříkané chemií. A celkem určitě ten chléb kdysi byl pečen úplně jiným způsobem. Protože já si pamatuji, že jsme u babičky kupovali chléb jen dvakrát týdně, i to jen po tom, co byla stará pec přebudovaná na komoru. Ale pamatuji si také to, že chutnal úplně jinak a bylo jedno, zda jsme ho jedli první den anebo až za tři dny.
Až později jsem se dozvěděl, že to byl chléb žitný a jaký je rozdíl mezi čistým pšeničným chlebem a chlebem žitným anebo s velkým podílem žitné mouky. A jaký je rozdíl mezi moderním chlebem s kvasnicemi anebo žitným kváskem. A když jsme doma začali péct chléb z kvásku, opět se mi připomenula chuť chleba u babičky a jako zázrakem se vrátili i jiné jeho vlastnosti. Chléb neplesnivěl a neschnul.
Většina lidí si stěžuje na nedostatek času na pečení kváskového chleba. Ale je to jen nepochopení principu. Protože když těsto na kváskový chléb musí dvanáct hodin stát, vy u něj stát nemusíte a můžete dělat cokoli, včetně toho, že můžete spát.
Podobné články:
Komentáře