Pojďme spolu počítat

Mějme dvojici jednoduchých lidí. A každý má řekněme dvě stovky navíc, protože přiznejme si, stovka nic neznamená, i když jsem původně uvažoval o článku o stovce měsíčně. Takže tito dva lidé bydlí v domech na jedné ulici na vesnici. Mohou bydlet i vedle sebe. Oba mají za domem pozemek, kde mohou pěstovat i zeleninu i ovoce, může tam běhat pejsek i hrabat slepice. Mohou ale nemusí. Jeden je pohodlný a druhý je činorodý. Kolik budou mít na konci roku, když v lednu každý podle sebe utratí své dvě stovky korun?

Pokračovat ve čtení Pojďme spolu počítat

Žít zahradou

Lidé, kteří mě znají, mohou potvrdit, že mám vícero zájmů a o každém koníčku dokážu mluvit s nadšením. Ale v poslední dekádě mým největším tématem je zahradničení a dá se říct, že žiji zahradou. Minimálně na zahradě, dnes už spíše chalupě nebo hospodářství, vždyť jsem si zde zřídil i „GardenOffice„. Dnes jsem potkal člověka, který stejné jako já už dlouhá desetiletí žije svou zahradou.

Pokračovat ve čtení Žít zahradou

A proč by se nedalo topit dřevem ovocných stromů?

Téměř každý, kdo má jen trochu větší pozemek na vesnici, bojuje s invazí náletových dřevin a výmladků, zejména po odstranění planě rostoucích stromů. A čím dál od domu je takovýto kout zahrady, tím větší problémy jejich majitelé pociťují. A investují nemálo úsilí i peněz, aby tady udrželi čistý hezký trávník, kterého trávu stejně na nic smysluplného nepotřebují. Co tak proměnit problém ve výhodu?

Pokračovat ve čtení A proč by se nedalo topit dřevem ovocných stromů?

Tak nám třeba, když jsme vyměnili plazmu za pozemek

Člověk si vždy musí vybrat. Lépe řečeno často má možnost si vybrat, co udělá a musí nést následky svého výběru. A my jsem si mohli také vybrat, zda budeme lenošit anebo budeme svůj volný čas, jak se říká, trávit aktivně. Vybrali jsme si správně anebo to litujeme?

Pokračovat ve čtení Tak nám třeba, když jsme vyměnili plazmu za pozemek

Jak začít s permakulturou ve své zahradě

Na podzim sklidím a na jaře už nezaseju. Znáte tu hlášku z kultovního českého filmu Jozefa Kemra? Tak nějak by mohla znít úvodní věta začínajícího permakulturního zahrádkáře. Na podzim sklidím úrodu a na jaře už nezryju. Jen tohle nestačí, ale jako začátek to není málo. A celou zimu věnuji studiu literatury i videí na youtube, abyste na jaře byly připravení.

Pokračovat ve čtení Jak začít s permakulturou ve své zahradě

Deset procent stačí na začátek

Když se bavíme o naší permakulturní zahradě a jiném způsobu péče o půdu a pěstování na ní, nejčastěji narážíme na „problém“ nemožnosti změny starého způsobu na nový. A dohady o tom, zda to udělat na jaře, anebo raději na podzim, zda tedy ještě porýt anebo zorat, anebo to nechat tak, ale jak se potom bude sít a podobné, pro mne kváziproblémy. Přitom řešení je jednoduché.

Pokračovat ve čtení Deset procent stačí na začátek

Knihy o přežití by se měly nechat přepsat

O blížícím se konci civilizace se mluví snad již od jejího začátku. Vždy se najdou lidé, kteří vidí její nedostatky, vždy se najdou lidé, kteří se dívají na svět pesimističtěji, než ostatní. A vždy se najdou lidé, kteří se nám snaží poradit, jak se zachovat v případě kolapsu civilizace, či už náhlém nebo postupném, jak přežít a začat žít v nových podmínkách. Paradoxně, i když radí, jak žít po novém, vycházejí ze starého. A překonaného, měly by si opravit své znalosti. A potom i knihy.

Pokračovat ve čtení Knihy o přežití by se měly nechat přepsat

Permakulturisti jsou egoisté

Už jsem si tak nějak zvykl, že o permakultuře se v médiích hlavního proudu píše a mluví tak nějak s despektem. Jako že permakulturisté jsou divní, je to náročné na čas, sklizeň jim sežerou škůdci, ve skutečnosti to nestojí za to a je to jen takový výmysl bez užitku. Ale že jsme sebci a v podstatě zabíráme místo dalším, úspěšnějším pěstitelům, to jsem četl tento týden poprvé.

Pokračovat ve čtení Permakulturisti jsou egoisté

Posiluji každý den

Nedávno mě navštívil kamarád v zahradě. Přátelé si už tak nějak zvykli, že tady trávím veškerý mimopracovní čas, takže mě doma už ani nehledají, přijdou za mnou na venkov. A já jsem si také zvykl „přijímat návštěvy“ zde na chalupě. Je zde dobrý vzduch, genius loci, čas zde plyne pomaleji a i ty rozhovory probíhají v dobré atmosféře.
 


Pokračovat ve čtení Posiluji každý den