Ani já se nechci v důchodu nadřít

Když se ptám lidí důchodového věku, co dělají, tak odpovědi by se daly shrnout do dvou verzí. První skupina říká, že už nic, ze se nadřeli v životě dost. A druhá skupina zase tvrdí, že nic nestíhá, že v životě neměli tolik práce, jako teď v důchodu. A když se těch samých lidí ptám, jak se mají, jedna skupina nadává na poměry, vládu, nedostatek peněz i ostatního a druhá se tváří jako šťastní a spokojení lidé. Věděli byste říct, které dvě dvojice podle odpovědí k sobě pasují? A kam byste chtěli patřit vy?

Pokračovat ve čtení Ani já se nechci v důchodu nadřít

Jak šli dvě slepice na vandrovku

Pohádka o jednom vejci, které šlo na vandrovku, je dnes zastaralá, nemoderní a pro protagonistu riziková. Přinášíme vám pohádku novou, moderní a progresivní, společenskou. Protože slepice nemá ráda samotu, pohádka je o dvou slepicích. Slepice je odolnější, než vejce, proto čtenáři, posluchači a divákovi této pohádky nehrozí žádné trauma z „nebezpečného“ světa. A dvěma slepicím je přece jen veseleji.

Pokračovat ve čtení Jak šli dvě slepice na vandrovku

Domácí hrozno nebudou jíst

Slyšel jsem to už od mnohých lidí, že jejich děti nechtějí jíst ovoce a zeleninu ze zahrady, že chtějí jen laskominy z obchodu. V podstatě si stěžovali, že je neumějí přesvědčit, aby jedli, co se urodilo, aby nekupovali, co kupovat nemusí. Přitom já jsem známý tím, že si nekoupím ovoce a zeleninu v obchodě ani v sezóně ani mimo ní.

Pokračovat ve čtení Domácí hrozno nebudou jíst

Zdědili jsme dům, co dál?

Dědění je situace, se kterou se člověk alespoň jednou v životě v rodině setkal a ti mladší to určitě zažili, když dědili jejich rodiče. A i mezi blízkými přáteli určité někoho máte, kdo má zkušenosti s dědictvím. Proč mám tedy pocit, jako by ho vynalezli jen nedávno a někteří lidé o tom v životě neslyšeli?

Pokračovat ve čtení Zdědili jsme dům, co dál?

Jak se připravit na krizi, válku, nepokoje

Občas při procházení internetu, co je v podstatě taková velká „lidová knihovna“, jaké jsme znali v minulosti, jen je v něm vše rychlejší a bližší, narazím i na články, ve kterých nás varují před přicházející krizí, ať už společenskou, ekonomickou, klimatickou, potravinovou nebo rovnou bezpečnostní, a vždy někdo, kdo „ví víc“ nabádá k nahromadění zásob potravin. Které by to měli být, kolik by jich mělo být a jak by se měli zabezpečit?

Pokračovat ve čtení Jak se připravit na krizi, válku, nepokoje

Téměř nikdo není připravený na déšť

Když je v létě sucho a teplo, a to teď bývá snad každý rok tak, tak všichni lamentují a toužebné očekávají, kdy už konečně zaprší. A když se tak stane, tak buď nadávají, že napršelo málo, nebo naopak, stěžují si, že napršelo hodně a všude je voda a bahno. Případně, že hrozí povodně, potoky jsou rozvodněné, a ornice spláchlá z polí a záhonů. Jako by ani nevěřili, že ještě může pršet.

Pokračovat ve čtení Téměř nikdo není připravený na déšť

Pojďme spolu počítat

Mějme dvojici jednoduchých lidí. A každý má řekněme dvě stovky navíc, protože přiznejme si, stovka nic neznamená, i když jsem původně uvažoval o článku o stovce měsíčně. Takže tito dva lidé bydlí v domech na jedné ulici na vesnici. Mohou bydlet i vedle sebe. Oba mají za domem pozemek, kde mohou pěstovat i zeleninu i ovoce, může tam běhat pejsek i hrabat slepice. Mohou ale nemusí. Jeden je pohodlný a druhý je činorodý. Kolik budou mít na konci roku, když v lednu každý podle sebe utratí své dvě stovky korun?

Pokračovat ve čtení Pojďme spolu počítat

Žít zahradou

Lidé, kteří mě znají, mohou potvrdit, že mám vícero zájmů a o každém koníčku dokážu mluvit s nadšením. Ale v poslední dekádě mým největším tématem je zahradničení a dá se říct, že žiji zahradou. Minimálně na zahradě, dnes už spíše chalupě nebo hospodářství, vždyť jsem si zde zřídil i „GardenOffice„. Dnes jsem potkal člověka, který stejné jako já už dlouhá desetiletí žije svou zahradou.

Pokračovat ve čtení Žít zahradou

A proč by se nedalo topit dřevem ovocných stromů?

Téměř každý, kdo má jen trochu větší pozemek na vesnici, bojuje s invazí náletových dřevin a výmladků, zejména po odstranění planě rostoucích stromů. A čím dál od domu je takovýto kout zahrady, tím větší problémy jejich majitelé pociťují. A investují nemálo úsilí i peněz, aby tady udrželi čistý hezký trávník, kterého trávu stejně na nic smysluplného nepotřebují. Co tak proměnit problém ve výhodu?

Pokračovat ve čtení A proč by se nedalo topit dřevem ovocných stromů?