Co snídají lidé? Většinou to, co si připraví z toho, co nakoupili v obchodech. A co snídá hospodář? To, co si připravil z toho, co si pěstuje a dochová na svém dvoře. A proto se tato jídla mohou značně lišit. Nejen složením, kvalitou, ale i jejich cenou, či pokud chcete, hodnotou. A co snídám v létě já?
Na našem hospodářství, pokud bych takto směle mohl nazvat naši velkou zahradu, zatím nechováme žádné zvěře ani drůbež, jen pěstujeme ovoce a zeleninu. Nějaké plány sice jsou, ale všechno chce svůj čas. Ale můj snídaňový talíř vypadá v současnosti takto:
Olinka napeče doma kváskový chléb, na něj si dávám tvarohovou pomazánku a kvalitní šunku. Očistím si naše vlastní papriky a rajčata, nakrájím a k tomu si uvařím čaj z bylinek z naší zahrady.
Čerstvá a zaručeně zdravá nestříkaná zelenina mi ne jen velmi chutná, ale dodává i množství vitamínů. Zelenina obsahuje kromě hodně vody i vlákninu, takže mě také dobře zasytí. Kváskový chléb obsahuje minimum lepku, je malý, ale hutný, takže na objem se „nechytá“ na chleby z pekárny, zato hmotnost dvou malých krajíců je jim vyrovnaná a jím skutečný chléb, ne vzduchové bubliny uzavřené v množství lepku, se kterým si žaludek mnoha lidí neporadí.
Sklizeň zeleniny je toho roku bohatá, nejvíce máme rajčat a nemálo i paprik. Když uvážíme, že to všechno vypěstujeme ve svém volném čase, tak je to příjemné zpestření jídelníčku a současně výrazná úspora rodinného rozpočtu. Jistě, nákup zahrady a její prvotní zařízení stálo nějaké peníze, ale zahrada se časem nevypaří ani nezrezaví jako auto. Ta zde zůstane stále.
Mnoho lidí namítá, že zelenina v supermarketech stojí pár korun. Mohu jen říct dvě věci. Že koruny na keřích nerostou, zato rajčata a papriky ano. A že srovnávat kvalitou (a chemickým složením) produkty prodávané pod názvem „zelenina“ v supermarketu s tou, která roste v zahradách může jen ten. co si neváží své zdraví, svůj život a je mu jedno, na co zemře a v jakém stavu. Je to jako srovnávat maringotku s domem. Dá se v tom bydlet, má to střechu, ale není to jedno a totéž.
