Většina lidí by možná řekla, že jablka patří spíše do soudku a v podstatě nemohu nesouhlasit, ale žel teď to nejde. Nemáme potřebné vybavení ani připraven prostor a zejména čas, protože předěláváme novou zahradu i dům, dělá se pořád něco na elektrárně, stěhuje kancelář, sazí stromky, a ve „staré“ zahradě je pořád co dělat. Tak co s tolika jablky?
A to jsme si před pár lety myslely, že budeme bez jablek. Po tom, co jsme musely skácet poškozenou starou jabloň. No v rohu zahrady se začal projevovat semenáč jabloně, který dostal trochu péče a začal plodit dřív, než se „rozjely“ nově vysázené stromky.
Postupem času se kvalita plodů zlepšovala a loni padaly ze stromu opravdu velká jablka. Zatímco předtím se daly obírat sice menší, zato zralá a dobře se skladovaly, ten rok jsou na stromě ještě kyselá a zralá jsou už na zemi. Ale je jich tak moc, že je opravdu nestíháme jíst čerstvá, i když jsme na ně dva a nepohrdne ani náš pejsek.
A tak jsme zdravé plody očistily, nakrájely, rozvařily a rozmixovaly. Stačí přidat trochu vanilkového cukru nebo tabulku hořké čokolády a vznikne skvělá jablková „dětská výživa“. A tak máme odložených na zimu několik zasterilizovaných skleniček jablkového pyré, abychom alespoň nějak zužitkovali tu úrodu jablek, co nás loni potkala.
Na zpracování velkého vědra nasbíraných jablek je potřeba trochu času a trochu energie. V našem případě energie z vlastní solární elektrárny. Takže nákladově jsme někde úplně jinde, jako většina lidí, kteří koupí jablka ať už na tržišti nebo v supermarketu a potom je zpracují.
Podobné články:
Související články:
Komentáře