Když zavařovací sklenice nestačí

Na domácí ovoce a zeleninu mnozí nedají dopustit. My jsme stejní a v supermarketu si nekoupíme ani mimo sezóny, nechceme jen barevnou hmotu bez chuti. Tu pravou chuť na slunci vypěstovaných plodů známe a když máme bohatou úrodu, hodně sníme čerstvého ovoce i zeleniny a hodně zakonzervujeme „na horší časy“. Co ale, když je úrody opravdu hodně a sklenic málo?

Pokračovat ve čtení Když zavařovací sklenice nestačí

Kdy snídá hospodář

Mezi lidmi je stále rozšířený starý marketinkový trik na prodej kukuřičných lupínků, toho času úplné a zbytečné novinky na trhu, že snídaně je základ. A tak všichni, kteří ráno vstávají ne podle slunce, ale podle budíku bez ohledu na roční dobu, a spěchají zase podle hodin do zaměstnání odpracovat si svých otrockých osm hodin, se ráno dobře nasnídají, protože jim kdosi tvrdí, že „snídaně je základ“. Nevadí, léky proti nadýmání, zácpě i hnačce jsou hned naproti pokladnám hypermarketů k dispozici 😉

Pokračovat ve čtení Kdy snídá hospodář

Pojďme spolu počítat

Mějme dvojici jednoduchých lidí. A každý má řekněme dvě stovky navíc, protože přiznejme si, stovka nic neznamená, i když jsem původně uvažoval o článku o stovce měsíčně. Takže tito dva lidé bydlí v domech na jedné ulici na vesnici. Mohou bydlet i vedle sebe. Oba mají za domem pozemek, kde mohou pěstovat i zeleninu i ovoce, může tam běhat pejsek i hrabat slepice. Mohou ale nemusí. Jeden je pohodlný a druhý je činorodý. Kolik budou mít na konci roku, když v lednu každý podle sebe utratí své dvě stovky korun?

Pokračovat ve čtení Pojďme spolu počítat

Nové slepice se mají k světu

Abych zajistil dostatek vajec pro celou naší rodinu a samozřejmě i vlastní maso, zaobstaral jsem začátkem března nové malé hejno kuřic nosnic. A celou dobu jsem se těšil, jak papají, rostou a silnějí. A už začali snášet první vajíčka.

Pokračovat ve čtení Nové slepice se mají k světu

Přídělový systém potravin opět v provozu!

Národ, který si nepamatuje svou historii, je odkázaný si ji zopakovat. A aby si nepamatoval, tak tady máme už třicet let reformy školství. Pojištěné rozbitím rodin, aby mladí nebydleli se starými a nemohli si povídat i o minulosti. Výsledek je potom takový, že lidé jsou schopni zvolit do parlamentu osobu, která nebojácně v médiích veřejně tvrdí, že nemá ráda memorování. Ergo netuší nic o historii ani jen té nedávné. Čím dříve lidé zapomenou, tím dříve je možné zopakovat osvědčené praktiky.

Pokračovat ve čtení Přídělový systém potravin opět v provozu!

Ani nevíme, co jíme

Lidé přistupují k potravinám různě. Pro někoho je jídlo zdrojem energie, někdo v něm vidí živiny pro své tělo a jiný zas jen náplň žaludku, aby mu v něm nekručelo. A někdo vidí v jídle lahůdku, která mu chutná bez ohledu na to, co obsahuje. Pro každého představují potraviny něco jiného a pro každého může být jeho jídlo lék nebo jed. Záleží jen na vás.

Pokračovat ve čtení Ani nevíme, co jíme

Zaříznout slepici je normální

Že kromě pěstování ovoce a zeleniny chováme i slepice, lidé vědí. No pokaždé při zmínce, že jsme pekli kuře na solární elektřině anebo za pomoci slunce vařili slepičí vývar, znejistějí a otázky směřují k tomu, jak jsme dokázali slepici či kohouta zaříznout. Nuže tedy, normálně, ostrým nožem. Samozřejmě chápu smysl otázky a odpovídám, že na vesnickém dvoře je to tak a je to normální.

Pokračovat ve čtení Zaříznout slepici je normální

Osm kohoutů je slušná porce pro kuchyni

Klasický venkovský dvůr kromě vstupu do domu zajišťuje i vstupy do kuchyně, myslím tím materiální vstupy, potraviny a suroviny na přípravu jídel. A nejsou to jen brambory a zelenina či bylinky, ale i poctivé domácí maso. Snad nejjednodušší je chovat slepice, je z nich dvojaký užitek a moc to nestojí ani času ani peněz.

Pokračovat ve čtení Osm kohoutů je slušná porce pro kuchyni