Na domácí ovoce a zeleninu mnozí nedají dopustit. My jsme stejní a v supermarketu si nekoupíme ani mimo sezóny, nechceme jen barevnou hmotu bez chuti. Tu pravou chuť na slunci vypěstovaných plodů známe a když máme bohatou úrodu, hodně sníme čerstvého ovoce i zeleniny a hodně zakonzervujeme „na horší časy“. Co ale, když je úrody opravdu hodně a sklenic málo?
Z minulosti nám zůstalo celkem dost zavařovacích sklenic, některé delší dobu nevyužívané a odložené. Všechno jsme to nanosili do našeho vynoveného nedávno koupeného domu. Ten nám poskytuje nejen zázemí pro výrobu povidel a jiných produktů z domácí úrody, ale také zázemí pro uložení množství úrody, které jsme doteď neměli. Takže už od loňska vyrábíme o hodně víc zavřenin z bobulového ovoce a také o hodné víc „dětské výživy“ z jablek, kterých letos téměř není, a hrušek, kterých zase je, ale jsou malé. A množství džemů z jahod, černého rybízu a švestek, samozřejmě. A kromě spousty času, co na to potřebujeme, a množství elektřiny z vlastní elektrárny na to je potřeba i hodně zavařovacích sklenic.
A ty nám nějak docházejí, i když jsme jich loni celkem dost dokoupili, zejména takové skoro půllitrové. Takové se nám osvědčily na povidla, je to zhruba na dvě jídla „chléb s máslem a povidly“ v zimě. Rychlý oběd, když jsem na zahradě sám a nechci se zdržovat v kuchyni víc, než je nevyhnutné. Ještě jsou velké sedmidecové, to je na povidla k pečení buchet nebo plněných knedlíků. Jen když upečeme tak dvě kila povidel, tak k jedné velké sklenici použijeme raději dvě nebo tři menší, než nechat velký poloprázdný.
A tak nám nezůstane nic jiného, než znovu dokoupit zavařovací sklenice, abychom měli do čeho uložit i další úrodu. Protože bude ještě zelenina a taky nám rostou nově vysázené stromy, ze kterých očekáváme také za pár let bohatou úrodu.












Komentáře