Národ, který si nepamatuje svou historii, je odkázaný si ji zopakovat. A aby si nepamatoval, tak tady máme už třicet let reformy školství. Pojištěné rozbitím rodin, aby mladí nebydleli se starými a nemohli si povídat i o minulosti. Výsledek je potom takový, že lidé jsou schopni zvolit do parlamentu osobu, která nebojácně v médiích veřejně tvrdí, že nemá ráda memorování. Ergo netuší nic o historii ani jen té nedávné. Čím dříve lidé zapomenou, tím dříve je možné zopakovat osvědčené praktiky.
Pro mnohé byla druhá světová válka dávno. Pravda, ani já ji nepamatuji, ale pamatuji si vyprávění svých rodičů, strýců nebo prarodičů, kteří ji zažili. Například to, že za války byl nedostatek potravin. Ze dvou důvodů. Nebyli lidé. I když u nás nerukovali na frontu, byli „totálně nasazeni“ v německých fabrikách, aby dělali namísto Němců, co byli na frontě. A potraviny, kterých se vyprodukovalo méně, byly používány na krmení vojska, totálně nasazených a vězňů. V táborech i ve fabrikách, kde makali namísto odvedených vojáků. V tom čase neexistovali hranice a cla, všude, kde působila německá armáda, byla jednotní bezcelní unie. Ale, něco vám to snad připomíná?
Jak však zajistit „spravedlivé“ rozdělení menšího množství potravin mezi větší množství lidí? Když stojíte ve frontě „na mandarinky“ a jiný člověk před vámi koupí poslední, je to mrzuté. Když několik dnů po sobě nedostanete chléb, to fakt naštve. A vrchnost nechtěla naštvané poddané, chtěla aby pracovali pro Říši, v klidu a efektivně.
A tak byl zaveden přídělový systém. Ze známého množství produkce a známého množství strávníků se vypočítalo, kolik je potřeba dát každému, aby neremcal, hlavně aby měl sílu chodit do práce a budovat blahobyt a prosperitu vládnoucích. Každý měsíc dostávali lidé arch papíru s kupóny na odběr jednotlivých druhů potravin. Anebo odběrové knížky, kam se zapisovalo. Přidělené množství chleba, másla, mléka, vajec… Samozřejmě ne zadarmo, museli si to všechno zaplatit. Ale víc, než měli kupónů jednoduše nedostali, kdyby se regály pod zbožím prohýbali. A u nás přídělový systém vydržel až do poloviny roku 1953.
Mění se jen technologie, ne lidé
Zejména ti vládnoucí. A tak dnes, když je EÚ v plánovaném hospodářství, kterému Státní plánovací komise ČSSR nesahala ani po paty, „najednou“ nedostatek másla, kromě žvástů v médiích na bagatelizování příští krize, přijdou obchodní řetězce se skvělým trikem. Prudce zvýší cenu nedostatkového zboží, aby si namastili kapsu, jak se říká. A po pár týdnech se objeví v skvělé aplikaci možnost koupit si ono máslo za téměř normální cenu, pravda v omezeném množství. Chcete víc? Připlaťte si, bez kupónu.
Takže kdo „nememoroval“, ergo je tupý a nic si z dějin nepamatuje, protože je ani nezná, ani netuší, že pověstný fašistický a později komunistický přídělový systém fungoval přesně takto. A že každý systém na příděl je zaváděn v době nedostatku. Jenže to jejich hloupou hlavu netrápí a proto je ani netrápí, že by se mohli obtěžovat uvažováním, co způsobilo onen nedostatek. A kdyby přece, v médiích bývalého hlavního proudu už jim nějaký „analytik“ vysvětlí, že za to mohou skvrny na Slunci a Rusové na Krymu. Je to fakt, hloupému národu se dobře vládne.
Podobné články:
Komentáře