
Neustále spěcháme, a to se projevuje i v našem stravování. Ruku na srdce, málokdo si každý den dopřeje čerstvé uvařené jídlo. Velmi často saháme po různých polotovarech nebo instantních náhražkách. Ty ale nejsou pro naše tělo zdravé a navíc obsahují velkou dávku škodlivé chemie. Jak a proč se chemie do potravin vlastně dostává?
Rezerva v ledničce na horší časy
Důvodem je skutečnost, že se potraviny vyrábějí masově ve velkém množství. Kladou se na ně velké nároky z hlediska trvanlivosti, protože se přepravují na velké vzdálenosti. Také se dlouhou dobu skladují. I my koncoví spotřebitelé máme velké nároky na jejich trvanlivost a delší skladování právě vzhledem k našemu hektickému životnímu stylu, kdy nemáme čas. Nestihneme nakoupit, a tak potřebujeme, abychom měli v ledničce nějakou rezervu, třeba v podobě jogurtu s dlouhou dobou trvanlivosti nebo vakuově zatavené šunky, kterou taktéž můžeme v chladu skladovat déle, aniž by utrpěla její kvalita a nezkazila se.
Ěčka se přidávají i kvůli vůni, barvě a chuti
Jenže potraviny samy o sobě ve svém přírodním provedení tak dlouhou trvanlivost nemají. Jejich životnost je omezená, pak se zkazí. Proto pokud chceme, aby vydržely delší dobu, nezbývá než do nich přidávat další látky, které zajistí, že se nebudou tak rychle kazit a budeme je moci déle skladovat. A jsme u toho, protože ke slovu přichází chemie. Nám dobře známá potravinová aditiva, čili éčka. Důvodem, proč se v potravinách objevují, ovšem není jenom technologické zpracování a skladování, ale také zlepšení vlastností. Většinou totiž chceme, aby potraviny, které si kupujeme, hezky voněly, byly barevné a dobře chutnaly.
Kvalitní suroviny se snadno dají proměnit v dobrý pokrm
Málokdo si uvědomuje, že přírodní barva, vůně i chuť potraviny není příliš výrazná. Zvýrazní ji právě přidání různých aromat, zvýrazňovačů chuti a barviva. Jakmile si jednou navykneme na potraviny, které jsou hezky barevné, voňavější a mají výraznější chuť, nechceme se už vracet k těm přírodním. Ty nám totiž najednou začnou připadat fádní, bez chuti. Naše chuťové buňky si zkrátka zvykly na jinou chuť a mají problém jí zase odvyknout. Přitom pokud jsou potraviny kvalitní, jsou chutné samy o sobě. Zamysleli jste se někdy třeba nad tím, proč Italům stačí k jídlu špagety, vyzrálá rajčata, panenský olivový olej a stroužek česneku a vykouzlí z těchto surovin velmi chutný a chuťové buňky doslova provokující pokrm? Jednoduše proto, že používají kvalitní suroviny, které jsou chutné samy o sobě. I velmi jednoduchý pokrm se pak promění ve velice chutné jídlo a není k tomu potřeba ani příliš mnoho námahy.
Vyvarujte se chemického koktejlu
Jenže když máte už nekvalitní výchozí suroviny (například salám bez masa jen ze strojně oddělených kuřecích separátů) těžko z takové hmoty vyrobíte něco chutného. Takové jídlo dostane nějakou chuť jedině tehdy, když do něj přidáte velké množství dochucovadel, zvýrazňovačů chuti podobných látek. Ve výsledku se tak jenom nacpete nechutným chemickým koktejlem. Na rozdíl od kvalitních surovin pro vás také takové jídlo nebude mít prakticky žádnou výživovou hodnotu. Obsahuje totiž jenom velké množství chemie, ale prakticky žádné vitamíny, minerály, stopové prvky a další pro tělo důležité a nezbytné látky. Takže je dobré se ho vyvarovat.
Vařte do zásoby, vyplatí se to
Snažte se proto nekupovat polotovary a pokud možno se úplně vyvarovat instantních jídel. I když zrovna nestíháte a nemáte na jídlo čas, zkuste si místo polévky z prášku dát třeba kus celozrnného chleba s kvalitní šunkou a dobře vyzrálé rajče. Příprava takového jídla vám zabere zhruba stejně času, ale s chlebem se šunkou a zeleninou dostanete do svého těla mnohem více výživných látek. Naučte se také vařit do zásoby. Připravte si třeba hrnec polévky či omáčky a zamrazte ji do vaniček do mrazáku. Až budete mít opět honičku, jenom vytáhnete vaničku s jídlem, rozmrazíte a máte teplé domácí jídlo připravené za úplně stejnou dobu, jakou by vám zabralo vaření instantní polévky.
Komentáře