web analytics
Bře 112017
 

Cestou ze zahrady jsme se zastavili na brzkou večeři. Měli jsme k tomu důvod, jednalo se o výroční večeři. A vedle toho jsme měli možnost prohodit pár slov s někým a popovídat se krátce i o naší zahradě, o důvodech její koupě i současné produkci zeleniny a ovoce jako čistých přírodních produktů. Na to jsme se dozvěděli, že by bylo i pro onu osobu fajn mít možnost pěstovat si své vlastní produkty, jelikož doma vědí, jak těžké je koupit kvalitní suroviny. Jenže koupit zahradu ve městě není tak jednoduché. Opravdu?

Ve městě prý nejsou vhodné pozemky, zahrádkářské osady disponují jen malými pozemky a za vysokou cenu. Nechtěli jsme napadnout toto tvrzení, ale máme za sebou minimálně jednu zkušenost. Svou. Jednak jsme se snažili prodat svou starou zahradu, jednak jsme tak dva roky aktivně hledali pozemky vhodné na zahradu pro sebe jako náhradu té staré. Máme přehled o cenách zahrad ve městě (v zahrádkářských osadách) i o cenách pozemků v blízkých vesnicích a o stavu objektů nebo domů na nich. A právě tyto zkušenosti, které jsme získali za poslední dva roky předtím, než jsme se rozhodli pro koupi naší nynější zahrady, nám dávají právo říct si, že koupě zahrady není žádný problém. A ani její provozování.

Výhody tohoto okresu jsou dvě. Žádný těžký průmysl a minimum dopravy mají pozitivní vliv na čistotu ovzduší. Nízká hustota osídlení a příznivé klimatické podmínky pro pěstování zeleniny a ovoce jsou doplněny nízkými lokálními cenami. V minulosti okres produkoval potraviny pro pětinásobek lidí, než zde bylo všech obyvatel. Globalizace produkci zabila, potenciál zůstal. A využívají ho místní obyvatelé, kteří nezapomněli ani neupadli do letargie politiky a masmediálního vymývání mozků.

Čtyř- až pět-arové pozemky v několika zahrádkářských osadách se dají pronajmout nebo i odkoupit za cenu asi dvacetiletého nájmu. Z centra města jsou vzdáleny od 3 do 5 kilometrů, výjimečně je v nich zavedena elektřina a tekoucí voda. Samozřejmě za peníze. A nesmíme zapomínat, že daň z pozemků je městská, tedy dost vysoká. Kvalita půdy je téměř všude mizerná, zahrádkářům pro hobby stačí, ale na seriózní produkci je nevhodná, nemluvě o nedostatku vody. Společné oplocení několika zahrad je pro někoho výhoda, pro někoho nevýhoda. Navíc se v každé osadě najde několik neobdělávaných pozemků. Místo je to ošklivé, i když v permakulturním přístupu k zahradničení není divočina problém, spíše výhodou. Jenže ani jeden zahrádkář nevyužívá permakulturní přístup udržování rovnováhy, všichni vyznávají intenzivně zásahy do přírody a tedy nadřou se jako koně.

V blízkých vesnicích kolem okresního města (ve vzdálenosti 5 až 8 kilometrů je několik takových vesnic a osad) jsou dostupné různě velké pozemky mezi 1000 a 3000 m2 v ceně i pod i nad sto korun za metr čtvereční, většinou na okrajích vesnic. Za cenu cca tří- či čtyřnásobku oproti nákupu v zahrádkářské osadě získáte relativně malý pozemek, do třista tisíce korun i velkou „latifundii“. Skoro na každém pozemku stojí dům, víceméně neobyvatelná ruina, ale jako odkladiště nářadí nebo sklep na úrodu poslouží za cenu opravdu drobných oprav. Dům, který chvíli vydrží, vyjde na takovém pozemku kolem půl miliónu, což je opravdu jako zahrada hodně, když se nechystáte na vesnici přestěhovat a vrazit do takové staré chalupy celý majetek. Nicméně každý dům má zaveden elektrický proud, na svícení i na stroje – štěpkovač, pila, elektrický kultivátor a podobně, nabíjení akumulátorového nářadí nebo jako zdroj proudu pro čerpadlo. Protože studnu má každý takový pozemek téměř bez výjimky. A když je voda na pozemku, všechno roste lépe a rychleji.

Pro pořádek ještě uvedu, že čím levnější pozemek, v tím horším stavu. Náletové dřeviny, staré stromy, stará tráva, polorozpadlé zbytky dřevěných chlévů nebo kurníků. Pro mnohé lidi hotová pohroma, pro permakulturisty hotový majetek. Jistě, je třeba se opřít motorovou pilou a křovinořezem do vyčištění pozemku, ale získáte tak kvantum suroviny na vybudování vyvýšeného záhonu nebo německé kopy.

V závislosti od doby, kdy se vám takový pozemek podaří získat, záleží kdy budete moci nasadit zeleninu i ovocné stromy a začít sklízet úrodu. I při potřebě kompletního vyčištění pozemku je vždy možnost vyhradit alespoň část pozemku k okamžitému využití pro získání vlastních potravin. I při chození do zaměstnání je možné v průběhu prvního roku pozemek alespoň částečně upravit a mít z něj rychlý užitek.

A jaký je tedy rozdíl mezi zahradou v zahrádkářské osadě „ve městě“ a zahradou na vesnici? Do jedné i do druhé musíte jezdit autem a rozdíl ve vzdálenosti je často zanedbatelný, ale do zahrad ve městě bývají podstatně horší cesty a lze do zahrady na vesnici přijdete dříve.

V zahradě na vesnici získáte téměř vždy i elektřinu a vodu z vlastní studny, nezřídka žumpu nebo přípojku do kanalizace a často i vodu z obecního vodovodu.

Téměř vždy je v ceně oplocení alespoň části pozemku a není třeba ploty okamžitě opravovat, pár let ještě vydrží.

Daně z nemovitostí jsou na vesnici oproti městu často směšné.

Často koupíte zahradu s rodícími ovocnými stromy. Jsou možná staré, ale dokud nasadíte nové, o úrodu se nemusíte bát.

Pozemky na vesnici bývají větší, ale často levnější za metr čtvereční, než ty v zahrádkářských osadách. A vždy lepší kvality, protože zahrádkářské osady často vznikaly na místech, které nebyly vhodné pro zemědělskou produkci. Tedy na nekvalitní půdě.

Podle našich zkušeností koupě zahrady ve městě, spíše blízko města, je jednoduchá. Není to žádný problém. Pokud dokážete v sobě překonat zažité klišé a poohlédnout se po blízkém okolí vašeho města. Chce to otevřít mysl novým myšlenkám a novým přístupům. Chce to opravdu chtít a ne o tom jen mluvit.

 Zanechat komentář

Můžete používat tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(vyžadované)

(vyžadovaný)