Máme rádi zeleninu nejen na zahradě, ale i na talíři. Vyhradili jsme jí několik míst v celé zahradě a loni se jí velmi dobře dařilo. Takže abychom ji mohli jíst i letos, budeme ji pěstovat také. A pěstujeme ji od úplného začátku. Sazenice nekupujeme, ale Olinka je nechává sama vyklíčit. Je to jen trochu času, ale velký užitek. A navíc máte záruku, že víte zcela přesně, jakou odrůdu jste si předpěstovali a jakou úrodu budete sklízet.
Sazenice kupované na trhu vám tu jistou nedají. I když je to i mezi našimi sousedy v zahradě běžný způsob, jak si sazenice pořídit. Zřejmě se jim nechce s tím babrat. Přitom se nejedná o nic složitého.
Semínka nejen paprik, které jsme vyseli v lednu, ale i rajčat máme z vlastní úrody, tak jak se to dělalo kdysi. Nejkrásnější plody jsme nechali dozrát a semínka z nich odložili.
Používáme sadbovače, protože v nich se kořínky sazenic neproplétají, takže se nepoškodí při sázení do záhonu. Substrát je méně výživný, než pěstební, takže to nutí mladé rostlinky hnát více kořínků, aby se k živinám dostali 😉
Takže Olinka nasypala substrát do sadbovače, mírně ho utlačila a udělala drobné jamky na semínka rajčat. Každé vložené semínko přikryla jemnou vrstvou substrátu a zavlažila orosením z rozprašovače. Tím se nevyplaví jemné semínka ze substrátu, jako při zalévání z malé konvičky.
První dny by měly být semena rajčat přikryté buď potravinářskou fólií s pár malými otvory pro větrání nebo plastovým průsvitným krytem. Tento mikroskleník vytvoří mikroklima, ve které semínka lépe klíčí. Nezapomeňte pravidelně ale opatrně zavlažovat a sadbovač umístěte na okno otočené na jih. Klíčící rostliny potřebují hodně světla a dost tepla. Pokud mají málo světla, příliš se vytahují za sluncem a jejich stonky se oslabují.
Vyklíčené rajčata potřebují asi dva měsíce, aby byly dost velké pro sázení do záhonů venku. V závislosti na aktuálním počasí přichází tento čas v květnu. Už se těšíme, jak půjdou rajčata spolu s paprikami opět pod stromy do D-éček, ale i do vyvýšených záhonů, které už máme oba.
Komentáře