Po dlouhé chladné zimě, když jsme se ohřívali teplými vařenými a pečenými jídly, někdy, přiznejme si, i těžkými, nastalo konečně jaro. Venku je už tepla dost a my se snažíme odlehčit svůj jídelníček. Tak nějak intuitivně saháme po čerstvé zelenině či ovoci, abychom se osvěžili a zároveň dodali našemu tělu potřebné životabudiče.
Ideální by bylo vyběhnout do zahrady a natrhat si všechno, co potřebujeme. Jenže ne každý má tu možnost. A tak většinou zajdeme na trh nebo do supermarketu.
V menších městech to není až tak viditelné, ale ve větších lidé častěji navštěvují místní trhy nebo prodejny, jejichž zboží je převážně z domácí produkce. V tomto období, tedy začátkem června, je tam už docela slušný výběr. Hlavně, co se týče zeleniny a ovoce. Tak například dnes jsem bez problémů koupila hlávkový salát, papriku, rajčata. Měli i okurky a voňavé jahody.
Toto dostanete v malém městě. Ve větším městě na trhu koupíte i různé domácí výrobky z masa, skopového či kozího mléka nebo domácí vajíčka či ořechy.
V Čechách jsou v tomto mnohem dál. V každém větším městě organizují tzv. Farmářské trhy. Ty se konají každý pátek v sezóně od června do října.
Byli jsme se na jednom takovém s přítelem podívat. Úžasný zážitek. V malých stáncích nabízeli domácí speciality od výmyslu světa. Maso, klobásy, chléb, pečivo, sýry, ovoce, zeleninu, bylinky i bylinkové oleje. Všechno bylo čerstvé, voňavé a dali nám i ochutnat. Ani se nedivím, že je o tyto trhy takový zájem.
A jelikož lidí na trzích přibývá, v obchodních řetězcích zřejmě ubývá a zisky klesají. Důkazem o tom jsou stále tlustší a barevnější letáky s různými slevami či reklamy v televizi, kterými lákají zákazníky, aby nakupovali právě u nich. A když ani to nestačí, neváhají i přitvrdit. A tak se „náhodou“ objeví kontrola v malé masně nebo pekárně. Nebo na tržnici. A požaduje chladicí boxy, jak v marketech, ačkoli rajčata na tržnici ještě ráno dozrávaly na keříčku pod sluncem a do večera budou prodané a zřejmě i snězené. Na rozdíl od těch marketových, které byly utržené v Nizozemsku ještě zelené, měsíc skladovány, zatímco „zráli“. No a protože každá kontrola něco „najde“, třeba to hned vykřičet do světa. Rozuměj medializovat. Vždyť v lidech je třeba vyvolat strach. A když se budou bát, že zboží, koupené na tržnici od malovýrobců je nekvalitní, vrátí se zpět do supermarketu.
Jenže ani kvalita potravin v obchodních řetězcích dávno není to, co bývala. Chemie je tam čím dál tím víc a kdo hledá kvalitu bez zbytečných zlepšovátek, rozhodně má na trhu a v malých, většinou rodinných, obchůdcích větší šanci ji najít. Protože malí výrobci nemají peníze na zbytečnou chemii. A co je podstatné, že ji ve svých výrobcích používat nechtějí.
Nevěříte? Ovoňte. To rajče. Nejprve v nějakém marketu a pak na tržnici. V opačném pořadí vám to nedoporučuji. Museli byste totiž ještě jednou měřit cestu na tržnici, když spatříte ten rozdíl. A to nemluvím o chuti.
Velké obchodní řetězce se brání odlivu zákazníků. Náklady na dopravu zdaleka i dlouhé skladování v boxech se speciálními podmínkami pro dodatečné „zrání“ něco stojí. Rozhodčím v tomto souboji jste vy, zákazník. Jde totiž o vaše peníze, vaše zdraví.
Komentáře