Při psaní článku o balkónových rajčatech jsem dostala na ně takovou chuť, že jsem se rozhodla jít se podívat na trh u nás ve městě. Co když tam náhodou už nějaké voňavé rajčata prodávají?
Říkáte si, však rajčata jsou v nabídce po celý rok. Ale jistě uznáte, že nejsou ani červená a už vůbec ne voňavá. A ještě k tomu procestovali pár set kilometrů. Já bych si však dala takové opravdové, voňavé a chutné. Nejlépe od nějaké tetičky ze zahrádky za domem. Ale to bych v tomto čase asi chtěla moc.
Popravdě, nedělala jsem si žádné velké naděje. Občas se i na trhu najde zelenina odkudsi z Tramtárie. Přesto jsem obešla lépe než jsem čekala.
Do malého obchůdku na tržnici jsem v minulosti chodila často. Prodávali tam vážené sušené ovoce. Ale musím se přiznat, že to bylo už dávno. Minule však měli před obchodem rozloženy balkónové květiny. Tak jsem neodolala a vybrala jsem si červenou verbenu. Pokladnu mají uvnitř. Tak jsem vešla a rozhlídla se.
Sušené ovoce už prodávají jen málo, zato však v bedničce měli česnek. Neměl ani velmi velké hlavičky, ale označený byl jako český. To mě potěšilo, neboť něco takového se jen tak nevidí. Bylo na něm ještě, že „vhodný na sázení“. Skoro jsem se lekla, že je nějaký chemicky ošetřený, že se nemůže jíst, jen sázet. Prodavačka mi však vysvětlila, že to píší kvůli tomu, že lidé sázejí i ten čínský česnek, který se ale sázet nemá. I tak z něj nic nevyroste. Tak jsem si ten český česnek koupila. Byl výborný.
No a dnes jsem do tohoto obchůdku vešla znovu. Upoutaly mě krásná červená rajčata s cedulkou: „Země původu CZ“. Zeptala jsem se, že odkud přesně jsou. Pán, co právě přivezl čerstvou papriku, mi ochotně odpověděl. Čerstvá rajčata i papriku dovezl od pěstitelů nedaleko. Jen ho mrzelo, že jsou dražší než ty neduživé dovozové. Navzdory vyšší ceně jsem si koupila 5 rajčat a 3 papriky. A udělala jsem dobře.
Když jsem je doma vyložila na stůl, provoněly mi celou kuchyň. Neodolala jsem a hned jsem si netřela chléb s máslem. S nakrájeným rajčetem to byla jedna báseň.
A tak jsem si dnes znovu uvědomila, že všechno je o lidech. O obchodnících, kteří se snaží rychle zbohatnout a na zákazníky neberou ohled. Ale i o takových, kteří se snaží lidem nabídnout zboží, sice dražší, ale zato kvalitnější a z domácích zdrojů.
Je jen na vás, jak se rozhodnete. U mě je volba jasná. Domácí obchodník s domácím kvalitním zbožím vyhrává.
Komentáře