Jsou geneticky modifikované potraviny bezpečné?

Při vyslovení slovního spojení GM potraviny lidé zpozorní. Ačkoliv někteří ani nevědí, o co přesně jde. Někde o nich už slyšeli a jíst jejich nechtějí. Jsou však i tací, kteří je obhajují. Tvrdí, že jsou pro lidstvo dobrodiním. Prý nás je na zeměkouli stále více a klasické potraviny už na obživu prý nestačí. Že by tedy byly geneticky modifikované potraviny řešením? Pokud by i změnou v genetické výbavě vznikly takové rostliny, které lépe odolávají suchu či různým nemocem, dostatek potravin pro všechny to ještě zaručit nemusí. Zvlášť když nimi bude disponovat jen pár vyvolených. A budou vůbec zdraví prospěšné?

Co jsou geneticky modifikované (GM) potraviny

Je to vlastně potravina, vyrobená z geneticky modifikované tedy změněné plodiny. GM plodina je klasická plodina. Jen pomocí změn v genech získá určité požadované vlastnosti. Například odolnost vůči postřikem nebo vůči škůdcům. Nejznámějším příkladem genové změny jsou plodiny jako kukuřice a sója. Jelikož tyto plodiny se pěstují na velkých plochách, výskyt škůdců a plevele by mohl zvýšit náklady a zároveň snížit úrodu. Proto se pomocí genů upravují vlastnosti těchto plodin. A tak kukuřice dostane gen, který zajistí, že se přímo v ní bude tvořit jed proti nejznámějšímu škůdci. Podle zastánců tohoto postupu se tímto omezí výskyt škůdce a samozřejmě sníží množství postřiků.

Se sójou je to podobné. U ní se změnou genů získá odolnost vůči totálnímu herbicidu, čili přípravku na hubení plevelů. Pole s takto změněnou sójou pak může pěstitel bez problémů stříkat i několik krát ročně. Plevele to nepřežijí. No naše „vylepšená“ sója ano.

Abychom nezůstali jen u rostlin. Je teba zmínit, že pomocí genů se upravují i některé živočichy, viry či bakterie. Častým důvodem je například získání většího podílu libového u ryb chovaných ve velkochovech. Nebo zvýšení obsahu 3-omega mastných kyselin či zlepšení odolnosti chovaných hospodářských zvířat proti infekčním chorobám.

Jaká jsou rizika GM potravin?

Mohlo by se zdát, že GM potraviny jsou pro lidi velkým přínosem. No protože se využívají relativně krátkou dobu, na hodnocení případných vedlejších účinků dlouhodobého konzumace takových potravin je možná příliš brzy. I tak mi nedá se nad tím nezamyslet.

Pokud tedy kukuřice již v sobě obsahuje jed proti škůdcům, co se s ním stane, když ji sním? Neuškodí mi? Enzymy sice udělají své, ale co když na všechno nestačí? A sója? Kolikrát ji pěstitel postříká, dokud vyroste? Kolik zbytků postřiku v ní zůstane? A co to udělá se mnou? O zamořených polích a spodní vodě ani nemluvě.

Související: Půlkilové mrkve se letos nekonají

Jak zjistím, zda ta která potravina je GM?

O tom, zda chceme nebo nechceme konzumovat GM potraviny, bychom měli mít možnost rozhodnout sami. V konečném důsledku tomu, bohužel, tak není. V USA, které jsou největším producentem GM potravin, se tyto dokonce nemusí ani označovat. A tak je vlastně lidé jedí, aniž o tom věděli. V EU je označování povinné. Když je to potravina určená k přímé spotřebě a obsahuje více než 1% použitých GM příměsí.Víme však, že GM plodiny se používají pro krmné účely. A ve velkém. Zde se už nedozvíme, zda právě kus hovězího, který jsme si koupili v obchodě, nepochází z krávy krmené GM kukuřicí. S největší pravděpodobností ano. I náš oblíbený glukózový sirup je vyroben pravděpodobně z kukuřice GM.

Vyhnout se GM potravinám vlastně ani nedá. Jenže jaký dopad bude mít jejich dlouhodobá konzumace na naše zdraví, to je otázkou budoucnosti. Možná současný zvýšený výskyt alergií, rakoviny či neplodnosti je jen začátek.