Co je za citlivostí obchodních řetězců na podmínky života slepic?

Krajinou otřásá další potravinový problém. Po nedávné „bouři“ kolem prý nedostatkového másla je tu další problém kolem vajec. Obchodní řetězce Kaufland, Tesco a Lidl oznámili, že v budoucnu nebudou prodávat vajíčka, které pocházejí z klecového chovu nosnic. Na první pohled chvályhodná iniciativa. Co je však za ní a jak nám může způsobit problém?

V televizi se občas objeví záběry, jak těžce žijí slepice v klecích na farmách, zabývajících se produkcí vajec. Několik slepic žije v kleci, instalované ve vícepatrových konstrukcích, před každou klecí je pás, několikrát denně zapnut obsluhou, dodávající krmivo, pod klecí je široký pás na odvod trusu a pod krmným pásem je pás na sběr vajec. Plus rozvod vody. Není to velký rozdíl při pohledu na panelák, ve kterém žijí lidé. V jedné hale může být v klecích od 30 do 50 tisíc slepic a na jedné farmě je nezřídka i více než 200 000 nosnic v halách.

klecový chov nosnic

Různé organizace, bojující za práva zvířat, více či méně pravidelně informují veřejnost o nelidských podmínkách slepic na farmách. V minulosti jsem měl možnost být při tom, jak takové slepice žijí a musím říci, že existují i ​​extrémní případy špatné péče, ale to je vedoucí farmy nebo majitel společnosti sám proti sobě, protože mu za takových podmínek klesá výnosnost haly a rychle by zbankrotoval. Proto je v zájmu producentů postarat se o optimální podmínky pro slepice, aby měli dost vajec a ekonomicky přežili. Neboť super výdělek chovat slepice na vejce to zase není.

V minulosti lobbing kdejaký ochránců zvířat vyústil v evropskou legislativu, která přikazovala změnit klece. Kromě tmavých míst se rovněž zvýšila plocha pro jednu slepici. Tyto obohacené klece musely být podle evropských směrnic instalovány nejpozději od roku 2012. A tak všichni producenti vajec museli povinně vyměnit i fungující a zánovní technologie za zcela nové. A nebylo to zadarmo. Mnoho farem se zadlužilo.

Proč se neprodukuje více vajec nosnic v halách?

Protože v minulosti je obchodní řetězce nechtěli! Pokud v hale s klecovým chovem potřebuje farma na obsluhu tři dělníky (obsluhu celé farmy do toho nepočítám) na cca 30 tisíc nosnic, tak v hale na podestýlce může být tak 20 tisíc slepic a je k tomu třeba nejméně pěti dělníků. Protože vajíčka nevyjedou z haly na dopravníku, ale je potřeba je ručně několikrát denně po hale sbírat. A samozřejmě v hale je potřeba v zimě více topit, protože méně slepic méně nadýchá. A v létě i silně větrat výpary z trusu. Suma sumárum vejce nosnic v halách je mnohem dražší, než z klecového chovu a obchodníci nechtějí platit. To vám řekne každý, kdo s řetězci obchodoval nebo se alespoň otřel kolem takového byznysu. Takže i největší propagátoři chovu nosnic v halách byli nuceni mít i haly s klecemi, jinak by vejce neprodali, zbankrotovaly by.

Co je za snahou zdiskreditovat klecový chov?

Podle mě snaha o snížení potravinové soběstačnosti země.

Tak si to zrekapitulujme. Před pěti lety museli všichni producenti vajec rekonstruovat haly a klece, často na úvěr. Na Slovensku, v Čechách, v Polsku… Takže jejich podnikání zatěžují i ​​úroky. O vejce z podestýlky měli řetězce minimální zájem. Životnost klecové technologie je ale mnohem vyšší, než jen pět let. Takových dvacet. Tedy se chovatelům slepic na vejce ještě zdaleka nevrátily náklady, které vložili do rekonstrukce farem z nařízení EU, která je ovládána převážně Francouzi a Němci, a už o osm let, tedy tak v polovině životnosti klecí, nebudou moci vejce z nich dodávat řetězcům, které v podstatě ovládají trh. Řetězcům, které jsou ovládány většinou z Německa, kde bude mít EU centrálu Britské Tesco po Brexitu uvidíme.

Tedy po roce 2025 může producent vajec zrušit klece, na své náklady nebo na úvěr rozebrat technologii a spustit méně efektivní chov nosnic v halách. Z čeho doplatí úvěr? Pokud zbankrotuje, opět spousta lidí přijde o práci. Ne jen ti v hale, i v třídírně, v přípravě krmiv, trusovém hospodářství, dopravě. Jedna farma zaměstnává i přes třicet lidí, samostatná firma i více. Tito lidé bez příjmu budou méně nakupovat od ostatních našich firem…

Nebo si může producent vajec přepočítat návratnost „nové“ obohacené klecové technologie na 12 let a zvýšit cenu vajec z klecí. Možná i nad úroveň vajec z podestýlky. Kdo mu je koupí? Jelikož se nejvýznamnější z pohledu obratu v republice tři řetězce v jednom čase rozhodli nenakupovat klecové vejce, domnívám se, že by mohlo jít o kartel. A taková by mohla být i v případě neakceptování reálné vyšší výrobní a tedy i nákupní ceny. Možná by se na to měli podívat naše antimonopolní orgány.

paleta vajec

Když si člověk uvědomí, co takový propočet nákladů způsobí s náklady a výslednou cenou vejce, celkem by pochopil společnost, která by mohla mít indicie o takovém budoucím kroku a přes bankrot a jiné obchodní praktiky by nechala několik farem padnout, problémy s penězi by přenesla na banky nebo nedejbože přes daně na stát, tedy nás, a pak by v konkurzu skoupila tyto rekonstruované a úvěry zatížené farmy za desetinovou cenu. Já vím, mám bujnou fantazii, ale jako spisovatel bych ji měl mít. Ale umím si představit po krátkém čase opětovné zaměstnání desítek pracovníků a prodej vajec za „tržní“ ceny určovány zahraničními řetězci.

Kolik firem skončí s produkcí vajec po pokusu zvýšit ceny z klecí nyní nebo později poté, co nebude mít komu vejce z klecí prodávat? A když tyto firmy zavřou, farmy zpustnou a vajec bude málo, zvýší se cena a budou se dát dovézt vejce „ze Západu“, kde by mohly být dokonce dotovány místními vládami. Vždyť by se jim ty dotace do vývozu vrátily prostřednictvím daní místních obchodních řetězců, které „na Východě“ prodávají jejich produkci nezaměstnaným občanům. V každém případě u nás bude drůbežářství silně oslabené a budeme odkázáni na dovoz vajec. Podobně jako je tomu nyní u jiných základních druhů potravin a zemědělské produkce.

Produkce vajec na vesnicích svépomocí neřeší problém. Málokdo ze spotřebitelů si uvědomuje, že mnoho z vyprodukovaných vajec se spotřebuje v potravinářském průmyslu a v restauracích, kam se dodává ve formě tekutých vajec. Pokud jste dostali v restauraci někdy omeletu takové „divné“ barvy, tak už asi tušíte. A snad si nemyslíte, že při výrobě majonézy se používají čerstvá vejce a tetičky je tam rozklepávají jako v pohádce s Janem Werichem 😉 Kolik vajec je v takových keksech, těstovinách nebo jiné průmyslově vyráběné potravině? Měří se ne na kusy, ale na litry. Ze sudu. Nebo se používají sušené. A fastfoody si objednávají rovnou vejce vařená a loupaná.

Zkrátka po pár letech může být vajec celkově nedostatek, i když do potravinářského průmyslu stále bude odbyt levných vajec byť z klecí. Nebojte se, naše milé obchodní řetězce promptně dovezou ze zahraničí ty správné vejce samozřejmě za „přiměřenou“ cenu. Zase budeme platit blahobyt nějakým cizincům? A kdo bude platit sociálku propuštěným zaměstnancům zbankrotovaných drůbežáren?

Je vejce nosnic v halách lepší?

V internetových diskusích se mnoho lidí vyjádřilo, že jim vejce z klecového chovu nebudou chybět, neboť oni už dávno kupují vejce nosnic v halách. Tedy lepší, zdravější, od veselejších slepic. A s krásnějším žloutkem. Jak je to tedy s těmi vejci a jejich žloutky?

I domácí chovatelé vám potvrdí, že barva žloutku nemá nic společného se zdravím slepic, protože ho ovlivňuje složení potravy. Jaké zrno, jaké zelené, kolik vitamínu B slepice dostali 😉 Zkrátka producenti vajec vám vyrobí žloutek takové žluté, jakou si budete přát. Přijde mi na smích, když někdo potom barvu žloutku považuje za znak kvality kupovaných vajec.

podestýlkový chov nosnic

Přesto si myslím, že vejce z podestýlky mohou být lepší, než z klece. Ale určitě ne čistší. Totiž v kleci jde vejce po snesení v snáškovém hnízdě po šikmé mříži na vaječný pás, odkud vychází z řady klecí na paternoster svislý pás a po něm na balicí stroj. U nosnic v halách by vejce mněly slepice snášet v snáškových hnízdech, ale docela hodně jich snesou v halách v různých zákoutích, kde je musí pracovníci ručně sbírat. A podlaha v hale není zrovna čistá. Nebo si myslíte, že někdo tu podlahu během roku až čtrnácti měsíců, což je trvanlivost slepice v snáškovém cyklu, než skončí kdesi u severních sousedů na porážce a pak v našich obchodech jako křehčené kuře, i čistí od trusu? Zatímco v klecích padá slepičí trus přes lištovou podlahu klece na trusový pás a z něj pravidelně naplňuje kontejner mimo budovu. Vejce z podestýlky se samozřejmě čistí, ale neměly by se mýt vodou, aby se nenarušila jejich přirozená ochranná vrstva. No ale kdo dá ruku do ohně, že si někdo tou vodou nepomůže?

No a teď si odpovězte sami: Je vejce nosnic v halách lepší, než z klecového?

A co chov s volným výběhem?

Ortodoxní konzumenti vajec budou tvrdit, že slepice mají běhat po dvoře, tedy v drůbežářském podnikání venku před halou. Takže součástí plochy farmy mají být nejen haly, komunikace, přípravny krmiv a jejich sklady, technické objekty, trusové hospodářství a objekty třídírny, expedice a skladů, ale i travnaté plochy pro stovky tisíc slepic. Ceny pozemků nejsou zanedbatelné, daně za ně také ne. A jak dokáží slepice za krátkou dobu zlikvidovat trávu na dvoře vám řekne každý, kdo choval slepice na vesnici.

chov nosnic s volným výběhem

Takové chovy byly v minulosti i u nás. I když v malé míře, našli se odběratelé, ochotni platit za takové „dobré vejce“ víc. Pak se „objevila“ ptačí chřipka, volné chovy byly zakázány, slepice mohly být chované pouze v uzavřených halách. Hrozba ptačí chřipky prý dávno pominula, jen nebylo povoleno pustit slepice ven. Mohl mít někdo z producentů zájem „pomoci“ konkurenci? Mohl mít někdo zájem „odstavit“ prodejce mimo velké sítě od dodávek kvalitnějších a dražších vajec? Mohl mít někdo zájem na odstranění konkurence v druhu vajec?

Dnes jsme ve stavu, kdy se prodávají v největších prodejnách zejména levné a malé vejce z klecového chovu. O velké vejce je malý zájem, o dražší nosnic v halách také, jsou jen doplňkem sortimentu. Producenti se přizpůsobili. A najednou se objeví iniciativa za šťastnější slepice a avizuje se omezení nákupu klecových vajec. Komu to prospěje? Ekonomické důsledky na producenty a jejich zaměstnanců jsem naznačil.

přeložka vajec

Předpokládejme, že lidé více peněz mít nebudou, budou tedy utrácet za potraviny i o pár let stejně jako teď. Tedy vajec, které budou dražší, budou kupovat méně. Supermarkety mohou mít stejné tržby, pouze prodají méně vajec. Méně přepravy, méně skladů, méně manipulace. Vyšší efektivnost. K tomu samoobslužné pokladny, kde zákazník dělá práci už propuštěné prodavačky, ale zisk z toho má zahraniční majitel prodejny a daně vláda jeho země. Mám bujnou fantazii? Připouštím spisovatelskou licenci.

Život mě naučil, že v ekonomice a politice se nic neděje náhodně, nic není chyba nebo omyl nezkušeného, ​​jak se nám snaží média potom namluvit. Vše je důkladně a důsledně dopředu promyšlený postup. Dobře už bylo.

Kde kupuji vejce já?

Na závěr vám dlužím ještě odpověď na nevyslovenou otázku. Když jsem mohl, kupoval jsem si vejce od nosnic v halách a dal na doporučení, z které palety si mám vybrat 😉 No už pár let míváme pravidelné dodávky od chovatele, jehož slepice se pasou na louce na jeho farmě. Ne jednou jsem byl u něj. A protože máme celkem velkou zahradu, už jsme si určili místo, kde vyčleníme prostor pro naše budoucí nosnice. Máme i zdroj obilí z malé farmy, nebudeme kupovat žádné směsky a podobné „preparáty“. Přes léto si určitě pořídíme alespoň část vajec sami. Část budeme kupovat od svého tradičního a osvědčeného dodavatele. Život nás naučil, že za kvalitu se vyplatí připlatit a že si třeba „pěstovat“ svého farmáře nejen na vejce, ale na všechny potraviny. Pak nám může být jedno, jakou hovadinu s jakým argumentem si zase který obchodní řetězec vymyslí a co tím sleduje. Nedokážu bojovat za potravinovou bezpečnost a soběstačnost celé země, ale o svou se postarat dokážu. A to doporučuji zkusit i vám.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..