Zatímco ve sportu platí princip konkurence (nedáš – dostaneš; gól) a tedy výhra je vždy na úkor něčí prohry, život se řídí naštěstí jinými pravidly. Pravidly spolupráce. Jen si to někteří lidé neuvědomují a stále se snaží princip soutěže zakomponovat i do svého života. A spláčou nad výsledkem. Přitom je to jednoduché: Dopřej a bude ti přáno.
Léto a podzim 2025 byli v našem okolí z hlediska chovatelů slepic zvláštní, úplně se vymykali ze zaběhaných zvyklostí. Zatímco z jara bylo vajec u všech dost, v létě snáška poklesla a u nás se dokonce úplně zastavila. Samozřejmě, že dvě kvočny vajíčka nesnášely, a ani slepice v mrazáku. No že se zastavila snáška letošních mladých slepic, mě překvapilo, na přepeřování bylo času dost. Hodně lidí se stěžovalo na podobný průběh chovu,ale byli i tací, kteří tvrdili, že mají vajec stále dost, obvyklých cca 7-8 od deseti slepic. Snažil jsem si zjistit, čím krmí, ale ne každý je ochoten se pochlubit.
U sebe jsem pozoroval, že ta pšenice, kterou jsem dostal od známého, je nějaká jiná, než obvykle. Jak se ukázalo, obsahovala i příměs špaldy a slepice postupně přestaly snášet. Nepomáhalo ani obvyklé namáčení ve vodě a acidofilním mléku. Samozřejmě slepice měli vápenný grit a pokud byly, tak i nadrcené vaječné skořápky. A po každém sečení trávy dostaly do voliér i za koš nasekané trávy. Takže proti minulosti nic nebylo jinak, kromě té pšenice. Ta se naštěstí spotřebovala právě v čase, když moje netrpělivost s prázdnými snáškovými hnízdy kulminovala, jak se spotřebovávali poslední vajíčka v kuchyni.
Nejprve jsem zakoupil pytel kvalitní granulované krmné směsi pro nosnice a z ní dostávali třetinu denní dávky krmiva. A zanedlouho už i z nové pšenice jsem naplnil krmítka a také jsem ji používal na kvašení. Po týdnu od změny se objevilo první vajíčko a od té doby máme průměrně tři vajíčka od čtyřech hybridních nosnic Morávia. Mladé plymutky jsou akorát před začátkem snášky, tak to jsme ještě zvědavi, jak to bude pokračovat, kvočny v tomto období přepeřují, takže zase pauza.
Při průzkumu snášek v okolí jsem dospěl k zajímavým odpovědím na mé zkoumavé otázky ve snaze zjistit, zda mám problém jen já, anebo je širšího rázu, a jak se s tím lidé vypořádají. Jedna chovatelka na problém poklesu snášky svého třicetihlavého hejna reagovala dokoupením deseti mladých slepic. Nevím, jaké problémy byly u ní, ale podobné-li mým, tedy s výživou slepic, tak si moc nepomohla. Mládky ponesou první vajíčka ze svých tělesných rezerv předchozího intenzivního chovu a později skončí přesně jako jejich starší sestry.
V principu to, že slepice nesou méně, nemusí být problém, jsou-li chované na dvoře a tím, co si sami najdou. Ať už v zemi, jak kořínky, žížaly a brouky, anebo na dvoře jako odpad z ostatního chovu větších zvířat a spotřebitelky odpadu z kuchyně. Vždyť tak původně slepice fungovaly, jako konzumentky i tak „ztraceného“ krmiva a potravin. Avšak jsou-li krmené intenzivně, ať už kupovanými granulemi nebo pšenicí, anebo i obilím, které buď dostáváte za nájem půdy anebo máte jako vlastní úrodu, tedy vás její vypěstování stálo čas i peníze, tak snížená snáška je problém a je potřeba ho řešit, protože tím přicházíte o peníze, které mohli přinést jinde větší užitek. A argument „já si to mohu dovolit“ není argument, ale výmluva. Líného anebo hloupého. Oboje je pro mne nepřijatelné.
Další dlouholetý a zkušený chovatel-hospodář se vyjádřil, že on do slepic nedá žádné peníze, i když mu jeho padesát nosnic dává jen po dvě vejce denně. Je ve věku, kterého bych se i já rád dožil a v plném zdraví, vždyť i proto jsme si na našem pozemku zřídili hospodářství, sady a už i bydlení. Protože zdraví se nezískává celodenním odpočíváním u televize.
Pán si pěstuje svou pšenici na svých i pronajatých pozemcích (a nájem platí pšenicí). Nemyslím si, že chovat „nadarmo“ tolik slepic je rozumné a tvrdohlavě jim nic jiného nedávat. Pšenice totiž nepokryje všechny nutriční a energetické požadavky nosnice ve snášce. A i volný výběh, je-li oplocený, tedy omezený, a nosnic je moc, se dříve nebo později vyčerpá. Zkrátka v intenzivním chovu se zřejmě nevyhneme přidávání výživových látek slepicím, chceme-li od nich intenzivní snášku.
Již v minulosti jsem na radu zkušenějších zavedl kvašení pšenice v acidofilním mléku, měkčí se lépe stráví, tedy odevzdá živiny slepicím. To má význam zejména v zimě, kdy je krátký den, tedy málo času na krmení se. A i proto je v zimě méně vajec. Na mokrou pšenici se lépe nalepí práškové vitamíny a minerály a slepice je lehčeji pozřou. Mnoho chovatelů upřednostňuje šrotování obilí, aby bylo lehce stravitelné. Na to je potřeba jednak stroj, jednak energii do něj a pak, více než tři dny starý šrot přichází o část svých živin. A v neposlední řadě, krmíme-li slepice šrotem, tak se sice do něj lépe zamíchají různé složky, ale u krmení šrotem jsou dost velké ztráty krmiva, až do 20%. Nejen větrem a prášením, ale i tím, jak se v žrádle slepice přehrabují.
U nás dostávají šrot jen kuřata do cca 8 týdnů věku, pak už granule a máčenou pšenici. Granule jsou kompletní krmivo, včetně kukuřice, která poskytuje i energii, proto se nestydím jim v zimě vždy trochu přisypat. No a když slepice nemohou z nějakého důvodu chodit do výběhu a tedy mají méně hmyzu na jídelním lístku, tak jim dva krát do týdne přidávám ve vodě namočené psí granule s obilím. Tedy bílkoviny. Nesmí jich být moc, to byste si všimli jejich bílý řídký trus, protože by opět bylo po vajíčkách. Mám spočítané, že moje přilepšení, ať už vitamíny anebo bílkoviny, představují v celkových nákladech na vajíčko dvacet pět až padesát haléřů, ale současně to způsobí až o třetinu větší počet vajec.
Jedna slepice spotřebuje za rok asi 50 kg pšenice. To je cca 400 korun na cca 150 vajec. Necelé tři koruny na vejce. Přidat něco přes půl koruny a mít 190 vajec po třech korunách se nevyplatí? Ani kdyby vyšly na čtyři koruny v přímých nákladech, tak o nic nejde. Domácí vajíčka, o kterých víme, čím byly slepice chované, jsou rozhodně lepší, než z obchodu, a to jsem v takové firmě pracoval hodně přes deset let 😉
Rozhodně stále platí, že i farářů mohou být dva druhy. Z přesvědčení a z povolání. A jak se říká, po ovoci je poznáte.
Podobné články:
Komentáře