Mrkev z nové zahrady

Jednou z velkých neznámých v naší nové zahradě bylo, jak se zde bude dařit kořenové zelenině. Dosavadní zkušenosti ukazovaly, že jsme koupili zahradu s úrodnou zemí a že ani s vláhou zde problémy nemáme. Tak jak se bude dařit mrkvi, petrželi, červené řepě? Stará zahrada pro jejich pěstování totiž nebyla vhodná vůbec, a přitom zeleninu máme rádi, i tu kořenovou. Pochutnáme si první rok vůbec?

Pokud jste někde viděli na obrázku nebo jste dokonce sami vypěstovali mrkev, která má různě pokroucený kořen a boční výhonky, hotové abstraktní tvary, tak vězte, že na příčině je země. Nevhodná půda, tvrdá, do které rostoucí kořen nemůže proniknout a proto si hledá snadněji boční cestičky. Přesně tak vypadala i mrkev ze staré Olinkiny zahrady.

V nové zahradě jsem pro pěstování kořenové zeleniny vytvořil jednoduchý záhon na louce. Nízkou trávu jsem projel elektrickým kultivátorem, rozrušil vrchní vrstvu trávy asi do hloubky 10 centimetrů a to bylo všechno. Olinka záhony pak ještě pokryla vrstvou slámy, aby zabránila růstu plevele i zbytečnému vysušování půdy. A když přišel čas sázení, odkryla slámu a semínka zasela do vlhké půdy.

Mrkev dala na dvě místa. Na jednom záhoně použila výsevný pásek, přiložen jako reklama v zahrádkářském časopise, do druhého vysela současně semínka ze starého sáčku, který měla už pár let. Z výsevního pásku jí pár semen vyklíčilo, byla z toho klasická oranžová mrkev. Z těch starých semen vyklíčila snad všechny a prohlédněte si fotky, co za mrkve z toho vyrostli. Zajímavá světlá barva, ale chuť a vůně je normální mrkvová.

Některé mrkve se při pokusu vydolovat je ze země zlomili, rycí vidle tak hluboko nedosáhli! I tak ten zlomený kus váží přes půl kila!

V této části zahrady má vrchní humózní vrstva tloušťku asi půl metru, pod ní je jíl. Mrkve kompletně využili veškerou zeminu, co měli k dispozici a také vodu, která sem proudí v půdě ze svahu. Na to, že jsme tu jen první rok, dopadl test pěstování kořenové zeleniny dobře. Daří se jí zde, stejně jako předtím kedlubnám, ředkvičkám, paprikám, rajčatům, cuketám, okurkám, zkrátka všemu.

Po očištění uložila Olinka zeleninu do písku a schovala bedničky uvnitř kamenného domu. Doufáme, že nám tady vydrží a budeme si moci vychutnat čerstvou zeleninu rovněž v zimě či na jaře.