Do prodejen potravin se dostává nový trend. Zatímco dosud obchodníci nabízeli úhlednou zeleninu, jako by ji jeden záhon měl, pěknou rovnou, kalibrovanou, stejné tloušťky i délky, nyní začínají někteří zákazníci upřednostňovat mrkev či petržel různě deformované. Zatímco nedávno křivou zeleninu pěstitelé likvidovali, protože byla neprodejná, dnes se najdou zákazníci, kteří takovou neforemnou zeleninu přímo vyhledávají a jsou ochotni si za ni připlatit. Proč je to tak a je to skutečně tak, jak si tito zákazníci myslí?
Proč je mrkev z hypermarketů taková na pohled pěkná? A proč mrkev z vlastní zahrady je často každá jiná, občas zakřivená nebo i rozdělená ve dvoje? Zákazníci věří, že je to způsobem pěstování ve velkém a v malém. Věří, že velkopěstitelé mají připraveny principy a postupy, které vedou k tomu, že je jedna mrkev jako druhá. A že je to vlivem používaných hnojiv a jiných přípravků.
Lidé zároveň věří, že doma pěstovaná zelenina je zdravá. Že se nepoužívají chemikálie a proto je mrkev křivá. A že když je i mrkev v obchodech křivá, že je pěstována jako kdyby doma.
Proč je mrkev křivá?
Jediným důvodem k tomu, aby rostla mrkev křivě nebo rovně jako špejle je to, v jaké půdě roste.
V lehké a písčité půdě nemá kořen problém růst kolmo dolů a vytvoří se symetrická a rovná zelenina. Pokud je půda těžká, jsou-li v ní kameny, či při nedostatku vláhy půda ztvrdne na kámen a tyto překážky nutí kořenovou zeleninu hledat alternativy kam růst, proto se kořeny mrkve a petržele rozdvojují, uhýbají, nápadně zhrubnou ale do délky nerostou. Nemá to nic společného s tím, jaké chemikálie nebo přírodní hnoje jsou při pěstování použity. O tvaru kořene rozhoduje vždy jen substrát.
Dá se předpokládat, že velkopěstitel mrkve pro velkoodběratele si připraví záhony lehké půdy, například i formou vyvýšených záhonů, pokud hospodaří na méně kvalitní a těžké půdě. Dá se předpokládat, že investuje do zavlažovacího systému, aby při plnění dohodnutých smluv nebyl závislý na počasí. Jak to bude s hnojivy a ochranou proti škůdcům, nehodlám spekulovat. Výsledkem bude pěkná rovná zelenina.
Pokud si zahrádkář nebo hospodář na vesnici připraví písčitý záhon, pravidelně bude zavlažovat svůj záhon, tak dostane stejně krásnou rovnou mrkev i petržel. I když si zeleninu postříká proti plevelům i škůdcům, ve výsledku bude mít stejně pěknou a zdravou zeleninu, jako kdyby si ji koupil v obchodě. Když je však hospodář líný a zaseje mrkev do neupravené záhony, do kamenité země, přitom nebude litovat peníze na postřiky proti plevelu, protože se mu nechce ani plít ani mulčovat a monokulturní výsev, lákající škůdce, bude chránit postřiky proti hmyzu, můžeme si myslet, že taková křivá a ošklivá mrkev je zdravá?
Tak proč si lidé myslí, že ošklivý petržel a křivá mrkev v obchodech jsou zdravější, než ty úhledné téměř identické ve vedlejším regálu?
Komentáře