Emoce a jídlo. Na první pohled spolu nesouvisí, ale opak je pravdou. To, jak jste byly či nebyly v dětství krmeny rodičovskou láskou, může ovlivnit váš vztah k jídlu i v dospělosti.
Umělá výživa matčin prs nenahradí
Jídlo je součástí našeho života už od narození. Právě s jídlem jsou spojeny první emoce, které pociťujeme. Krmení a péče matky, mateřské mléko a její přítomnost, jsou spojené nádoby. Nemáte-li v prvních měsících a letech citový kontakt s matkou, nejste-li krmeny jejím mlékem a láskou, může se to v budoucnosti projevit formou potíží v oblasti přijímání potravy. Právě proto se doporučuje, pokud je to možné, dlouho kojit. Nejde jenom o živiny, které vám matka posílá ve svém mléce, ale o intenzivní citový kontakt, který krmení poskytuje. Umělá výživa je sice dokonale připravená, ale nikdy nedokáže nahradit sání z matčina prsu.
Jídlo znamená citový kontakt
„Měla jsem problémy s tím, že jsem si nikdy k matce nedokázala vytvořit vřelý vztah jako třeba jiné ženy,“ vypráví třicetiletá Míša. „Jsme sice s mamkou v podstatě kamarádky, v mnoha věcech si rozumíme, ale nikdy jsem třeba necítila potřebu ji obejmout. Když jsem jí dávala pusu, bylo to takové chladné,“ líčí svoje pocity. „Nějakou dobu jsem přemýšlela o tom, proč by to tak mělo být. Napadlo mne, zda příčiny nehledat v tom, že mě máma nekojila, protože neměla mléko,“ vysvětluje dál Míša. Možné to je, i když samozřejmě se to nijak dokázat nedá. Jisté je, že jako kojenec máte jídlo propojené s citovým kontaktem s matkou, a když ten z nějakých důvodů nevznikne, může to ovlivnit váš další život. „Vlastně ani později mamka nebyla ten typ ženy, který by svoji dceru objímal. Mám pocit, že jsme si k sobě našly cestu spíš rozumově. Trochu jsem si to vyčítala, ale teď to prostě beru jako fakt,“ dodává Míša.
Jak si zadělat na problémy v dospělosti
Emoční reakce související s jídlem mohou vyvolat i další situace. Například, je-li dítě násilím nuceno do jídla. Například věta: „Když tohle nesníš, nic jiného k jídlu už dneska nedostaneš,“ ve spojení s pohledem na misku hrachové kaše může v dítěti vyvolávat odpor a strach. Do té míry, že v něm později i pohled na stůl obložený jídlem vyvolá nucení na zvracení. Podobný efekt má i týrání hladověním: „Jestli tohle nesníš, budeš hlady“. Do budoucna má potom dítě zaděláno na problémy s příjmem potravy. Podobně je na tom ovšem i dítě, které rodiče neustále chválí, že dobře jí. Naučí se vzorec: „Sním všechno, jsem tedy hodné a dobré,“ který si vezme s sebou do dospělosti, kde může mít nakročeno k přejídání, nadváze a obezitě. Je proto důležité, aby se člověk už jako malý vytvořil správné stravovací návyky. Nepociťoval jídlo ani jako trest, ale ani jako odměnu. Neutrální vztah k jídlu pak zajistí, že si budete schopni dobrý pokrm vychutnat, ale nebudete ho považovat za náhražku citů.
Když zajídáte problémy a citová zranění
Souvisí například přejídání s nedostatkem kladných emocí? Ano. Tam, kde nedochází k citovému naplnění, hledáte jinou formu, jak dosáhnout sytosti. Jako dítě pro vás bylo jídlo odměnou, nebo mělo ošálit vaši pozornost, když se dělo něco nepříjemného. V hlavě máte i nyní v dospělosti stejný vzorec. Jídlo rovná se pochvala. Jídlo rovná se odměna za to, že absolvuji nepříjemný rozhovor. Když vás v práci honí termín, sáhnete po sušence nebo kousku čokolády. Stejně tak, když vás naštve šéf, nebo když se pohádáte s partnerem. Pak trpíte výčitkami, že jste jíst nechtěly. Začarovaný kruh.
Uvolňujte emoce jiným způsobem
Ve výše zmíněných případech se ovšem nejedná o hlad fyzický, ale emoční. Ten ovšem s jídlem nezmizí. Jak bojovat s emočním hladem, abyste se nepřejídaly a neskončily s nadváhou? Prvním krokem je to, že si svůj problém uvědomíte. Pokaždé, když taková situace nastane, zastavte se. Nezačněte jíst, ale přemýšlejte. Co váš emoční hlad způsobilo, co je spouštěčem? Vztek na někoho? Časový stres? Smutek, že nikdo neocenil vaši práci? Zklamání v lásce? Příčin je spousta. Zkuste s těmito emocemi pracovat jiným způsobem, než je prostě zajídat. Tím je vlastně přeměníte na kladné a vám prospěšné. Trpíte stresem, že nestíháte? Snažte se si práci lépe zorganizovat. Je vám líto, že nikdo neocení, jak jste pracovití? Řekněte si o ocenění. Máte na někoho vztek? Uvolněte se meditační technikou, nebo se třeba na chvíli zavřete na toaletu a do omrzení si říkejte je to blbec, je to blbec, dokud vás vztek nepřejde. Možná postupně zjistíte, že se vám daří emoční hlad uspokojovat i jinak.
Komentáře