
Poslední roky bývá léto tak suché a horké, že pomalu můžeme mluvit ne o jiném počasí, než bývá zvykem, ale o jiném podnebí. Obvykle sedm až desetidenní období počasí vystřídala dlouhotrvající období vysoké teploty a sucha bez jakýchkoli srážek. Zahrádkáři i pěstitelé ve velkém si stěžují na sucho a období bez srážek a často hovoří o ztrátě úrody nebo i zničení víceletých rostlin. Přitom úrody můžete na svém pozemku dosahovat i za takových podmínek. Stačí dodržovat tyto tři zásady.
Toto není žádný souhrn zahraničních článků nebo překlad anglicky psaných studijních materiálů pro permakulturní pěstování, doplněný aranžovanými ilustračními obrázky z Pinterestu nebo fotobank. Popisuji sice nastudované, ale léty (úspěšného) pěstování ověřené postupy v nížinné oblasti, která byla i letos sužována teplotami kolem 40°C, v oblasti, kde dlouhodobě je největší počet slunečních dní v roce a tedy minimum dní se srážkami. Úspěchy jsou podpořeny i neúspěšnými experimenty, takže nejde jen o náhodné výsledky za pomoci štěstěny. A nejlepším pokusem je porovnání našich postupů a jejich výsledků pohledem přes plot k sousedům, kde oni svými, v místě tradičními postupy, dosáhli zejména v roce 2022 úrody paprik, okurek, fazolí a jiné zeleniny na úrovni nula, slovem nula.

Co tedy může vést ke slušné úrodě jednoletých plodin (zeleniny) v dobách sucha?
Používejte osivo a sazenice místu přizpůsobených odrůd
Která rostlina lépe odolá současným krutým podmínkám pěstování? Ta, která pochází z těchto podmínek nebo ta, která byla pěstována ve sklenících kdesi daleko, v řízené atmosféře, počítačem řízeným zavlažováním v půdě neznámého složení a vznikla cíleným hybridním křížením dvou rostlin, aby v první generaci (té, která vám z toho vyroste na zahradě) měla jasně definované plody, ale bez jistoty, jak se budou chovat její semena?
Můžete si to vyzkoušet, když nevěříte. A když nevěříte mně, nadále kupujte semena označená „F1“. My ale léta pěstujeme zeleninu ze semen původně získaných od příbuzných. Každý rok uprostřed sezóny vybereme nejlepší a nejkrásnější plody, aby dozrály a získaly jsme z nich semena, která uskladníme a na jaře použijeme k výsevu rajčat, paprik či okurek nebo tykví.
Loni spousta lidem rajčata zčernala (celé rostliny), já jsem nevěděl, o čem mluví. Potom jsem zjišťoval, odkud měli sazenice. Kupováno na tržnicích. Semena neznámého původu. Při dnešním globalizovaném světě mohly být vypěstovány v Asii, dovezeny do Evropy a distribuovány nadnárodními řetězci po osmi kusech v sáčku. My vyséváme značné množství zeleniny a cena sáčků v obchodech nás nezajímá. Stejně jako cena jimi nabízené zeleniny na regálech. Máme dost své, a lepší. I teď, v extrémním suchu, když sousedé nad úrodou zeleniny zlámali hůl.
Ale ne jen výběr správné odrůdy je důležitý.
Chraňte vodu v půdě mulčováním rostlin
To teplo je všudypřítomné. A taková paprika má to teplo ráda. Na listy, ale ne na kořeny. Když slunce peče na holou půdu pod paprikou, přehřívá kořenový systém a z půdy se vypařuje voda, teplý vítr tomu jen pomáhá. A paprika bez vody nepřežije. Takže je třeba papriku zalévat. Pokud je čím. A přesto se hodně vody vypaří. A vy ji musíte paprice nanosit. Pokud ji teď ve studni máte. Nebo platíte za pitnou vodu z vodovodu? Protože dešťová v nádržích u nás už dávno není. Navíc zavlažená půda pod zeleninou vytváří takzvaný přísušek. Tvrdou vrstvu, která omezuje růst zeleniny, ale vytváří kapiláry, kterými se z hlubších vrstev dostává voda na povrch a odpařuje se. Takže ve výsledku půda ztratí takovýmto způsobem více vody, než dodáte zavlažováním.
Proto je třeba půdu kolem rostlin pokrýt vrstvou sena, které můžete získat nejen nákupem, ale i nasečením trávy na vlastních plochách. Nebo kupovanou slámou. Zabrání přístupu slunečních paprsků k půdě a mimo jiné brání vysušování půdy, tedy voda v zemi zůstává k dispozici rostlinám. Pod nástelkou zůstává půda kyprá a vlhká. Méně je třeba zavlažovat, šetříte vodu ze studny nebo z nádrže. A šetříte také čas nebo elektrickou energii, což začíná být dnes již zajímavé.
Současně výrazně omezíte růst plevele, ale i ten vám v konečném důsledku pomáhá k lepším pěstebním výsledkům. V přiměřené míře dokáže poskytnout dodatečný stín kořenovému systému nebo celým rostlinám, tím zmírňuje dopady tepla. Pokud máte „morální problém“ pěstovat se zeleninou i doprovodné rostliny, využijte plevel jiným způsobem. Jednoduše jej vytrhněte a odneste slepicím, nebo jej položte na záhon na mulč. Ať živiny, vytažené kořeny plevele z větších hloubek, obohatí váš záhon, ať je zelenina využije pro růst a vaše zdraví. Mulčováním výrazně snížíte spotřebu vody a zaručíte si slušnou úrodu zeleniny.
Správný způsob zalévání zvýší výnosy a sníží spotřebu vody
Přestože si to neuvědomujeme, v půdě je pod povrchem docela dost vody, ačkoli musím konstatovat, že stále méně a méně. Právě mulčováním bráníme výparu vody z půdy bez užitku. Když však tuto podpovrchovou vodu rostliny spotřebují, přichází na řadu zahrádkář, aby ji doplnil. Ten má dvě možnosti:
– celoplošné zavlažování hadicí i rozstřikovači
– cílené zalévání z konve
První způsob je velmi pohodlný. Vytáhneme hadici, pustíme elektrické čerpadlo a voda z nádrže nebo ze studny proudí hadicí, kam ji nasměrujeme. Ze zkušeností vím, že takto je polévána celá plocha zahrady, křížem-křížem přes všechny rostliny keře, zeleninu, trávu. Jako kdyby pršelo. Jenže když opravdu prší, rostliny to vědí. Mění se tlak vzduchu, jeho vlhkost, teplota. Květy mnoha rostlin se uzavírají, zvráskavené listy, jak se rostlina bránila nadměrnému výparu z nich, se narovnávají, aby přijaly co největší plochou co nejvíce vody.
Realita hadicového zavlažování? Venku horko, suchý vzduch, často ještě slunce pálí a bác, proud studené vody ze studny na listy! Paprika musí mít radost! Voda, která je k dispozici, je rovnoměrně distribuována na velkou plochu, ze které se povětšinou rychle odpaří. Země je zvlhčena do hloubky pár milimetrů. Dobře popršelo. To jako fakt?
Naproti tomu když zahrádkář není líný a projde se ke každé paprice či rajčeti, nejen že je zkontroluje, ale z konve vylije každé přímo ke kořeni potřebné množství vody a vedlejší plocha že zůstane suchá mu nevadí. Vždyť je přece celý záhon zamulčován a voda se z něj odpařuje jen velmi pomalu. Spotřebuje se tak odhadem jen třetina vody a dosáhne se významného účinku, rostliny prosperují a zeleniny je nadostač. Navíc se nemusí platit za výkonné čerpadlo a desítky metrů zahradních hadic. A elektřinu, drahou elektřinu.

Pohyb člověku prospívá, samozřejmě že není třeba se strhat. Ale jeden poznatek si neodpustím. Všichni sousedé, kteří zalévají záhony i ovocné keře pomocí konve, netrpí nemocemi pohybového aparátu! Samozřejmě, můžeme se přít, jestli bylo dříve vejce nebo slepice. Ale jedno je fakt. Všechno začíná v hlavě.
Byste nevěřili, kolik vesničanů, bydlících v domě se zahradou, chodí do fitka a platí za to nebo vyvíjí jinou sportovní volnočasovou aktivitu jako rehabilitaci. Ne proto, že mají čas a nevědí co s ním, ale proto, že mají potřebu udržovat své tělo v kondici. Majitel zahrady?
Teď, když už víte, jak je možné vypěstovat dostatek zeleniny a stejným způsobem i drobného ovoce, i v dlouhotrvajících suchách a obdobích bez dešťů, záleží jen na vás, zda přepnete ve své hlavě způsob dosavadního uvažování a změníte neúspěch na pozitivní výsledek. Mnoho lidí věnuje enormní úsilí a prostředky tomu, co nefunguje místo toho, aby zaměřily trochu energie a peněz tomu, co fungovat může. Jedno anglické přísloví říká, že život je dost těžký, ale když jsi hloupý, je mnohem těžší.
Neúspěch v zahradě dnes je jen mrzutostí, že nemáte dostatek úrody na zpestření jídelníčku. Příští rok to může být důvod k hladu.
Komentáře