Jak nás vodí za pšenici/nos

Ještě ani neskončili žně a už nás straší zvýšením cen pekárenských výrobků. Prý pro slabou úrodu pšenice. Jistě, letošní léto bylo horké a suché. Některé plodiny měli problém i jen přežít, natož bohatě zarodit. Z hlediska dlouhodobého průměru nejde však o žádnou tragédii. Ani o všechny plodiny. Jen pekařům tato situace hraje do karet. Už dávno pláčou, že své rohlíky a chléb prodávají pod cenou. A tak nyní mají alespoň „oprávněný“ důvod cenu zvýšit.

Na první pohled by se mohlo zdát, že lidé nemají na výběr. Vždyť přece chléb je základní potravina a život bez něj si většina z nás neumí ani představit. A zda bude levný nebo drahý, tak či tak si ho koupí. Je to rychlé, jednoduché a pohodlné. Jenže všeho moc škodí. I konzumace chleba a pečiva. Často i několikrát denně. Zejména pokud je z pšeničné mouky. Lepek, který ve velké míře obsahuje, našemu tělu neprospívá. A pokud je mouka ještě i bílá, chybí jí nejen živiny, ale i enzymy a vláknina nutná pro její strávení. Proto si stále více lidí, ve snaze mít na svém stole kvalitní, výživný a ne stále jen pšeničný chléb, koupí domů pekárnu. V lepším případě rovnou i s mlýnkem na obilí.

můj mlýnek na obilí

Pokud jste tak učinili i vy, získali jste do určité míry nezávislost. Odteď vy sami rozhodnete o tom, kdy a hlavně z jakých surovin si ten svůj chléb upečete. Možností máte opravdu dost. Záleží jen na tom, zda vám lepek nedělá problém nebo se mu potřebujete vyhnout.

Klasickou obilovinou s vysokým obsahem lepku je již zmiňovaná pšenice. Zvlášť dnešní, vyšlechtěná na vysoké výnosy. Málo živin, ale mnoho masy s lepkem. Mnohem lepší alternativou je špalda a kamut. Mají podstatně méně lepku, zato jsou plné vitamínů, minerálů i vlákniny. Kromě toho jsou lehce stravitelné. Hodí se na přípravu nejen chleba a pečiva, ale i na různé placky, kaše či uvařené, jako zavářka do polévky.

Při nesnášenlivosti lepku je výběr surovin o něco složitější. Není to však nic neřešitelné. Existují i ​​přirozeně bezlepkové obiloviny. Takovou pohanku, rýži, kukuřici či jáhly umeleme na mouku raz dva. Pak už stačí přidat jen trochu soli a vody, případně jogurtu a těsto na placky máte hotové.

A co luštěniny? Myslíte si, že vás nezasytí aspoň tak dobře jako chléb? Cizrna, hrášek, fazole a sója se, mimochodem, také dají semlít na mouku. A ještě jakou výživnou!

Tak jak? Ještě stále máte pocit, že jsme všichni závislí na milosti či nemilosti výrobců tradičního chleba a pečiva? Že když se zvýší ceny těchto potravin, zůstaneme hladoví? Nevěřte tomu. Mám to vyzkoušené na sobě. Domácího celozrnného chleba mi stačí na zasycení poloviční množství ve srovnání s bílým. A to je jen jedna z výhod.