Pochutnáváme si na fíkách

Abych byl přesnější, pochutnáváme si na svých vlastních fíkách. Podařilo se nám dopěstovat vícero fíkových keřů a některé z nich už dávají úrodu. Takže když máme chuť na něco sladkého po obědě, utrhneme si několik plodů z našich keřů a pochutnáme si na tomto ovoci.

Pokračovat ve čtení Pochutnáváme si na fíkách

Vaříme solární džem z rybízu

Džem je jednou z možností, jak konzervovat ovoce, máte-li ho víc, než aktuálně dokážete zkonzumovat čerstvé. A my ho tedy máme dost, i černého rybízu. A je potřeba nezapomínat, že džem je i potravina, plná vlákniny, ovocných cukrů a některých vitamínů. Jediný problém je, že na jeho přípravu je potřeba energie a ta nebývá v posledním období levná. Pche, řekl by si někdo.

Pokračovat ve čtení Vaříme solární džem z rybízu

Zimolez je méně náročný, než borůvka

Když přijedete na zahrádkářskou výstavu a chcete tam koupit nějaké sazenice keřů, hádejte, které keře jsou vyprodány jako první? Jsou to borůvky. A zajímavé jsou důvody, které návštěvníky vedou k jejich nákupu. Přitom řešení jejich problému je velmi jednoduché.

Pokračovat ve čtení Zimolez je méně náročný, než borůvka

Přídělový systém potravin opět v provozu!

Národ, který si nepamatuje svou historii, je odkázaný si ji zopakovat. A aby si nepamatoval, tak tady máme už třicet let reformy školství. Pojištěné rozbitím rodin, aby mladí nebydleli se starými a nemohli si povídat i o minulosti. Výsledek je potom takový, že lidé jsou schopni zvolit do parlamentu osobu, která nebojácně v médiích veřejně tvrdí, že nemá ráda memorování. Ergo netuší nic o historii ani jen té nedávné. Čím dříve lidé zapomenou, tím dříve je možné zopakovat osvědčené praktiky.

Pokračovat ve čtení Přídělový systém potravin opět v provozu!

Ani nevíme, co jíme

Lidé přistupují k potravinám různě. Pro někoho je jídlo zdrojem energie, někdo v něm vidí živiny pro své tělo a jiný zas jen náplň žaludku, aby mu v něm nekručelo. A někdo vidí v jídle lahůdku, která mu chutná bez ohledu na to, co obsahuje. Pro každého představují potraviny něco jiného a pro každého může být jeho jídlo lék nebo jed. Záleží jen na vás.

Pokračovat ve čtení Ani nevíme, co jíme

Uvařili jsme lečo na zimu

Pokaždé se v létě těšíme, když dozrávají papriky a rajčata. Hodně jich sníme na snídani, hodně jich sníme k masu. Vždy syrové a čerstvé. No když je jich opravdu dost, připravíme si i lečo. Dobře padne jako oběd o víkendu nebo i večeře před odjezdem domů. A při dostatku úrody připravíme též velký hrnec na uložení do sedmdecových sklenic.

Pokračovat ve čtení Uvařili jsme lečo na zimu

Jablka do hrnce!

Většina lidí by možná řekla, že jablka patří spíše do soudku a v podstatě nemohu nesouhlasit, ale žel teď to nejde. Nemáme potřebné vybavení ani připraven prostor a zejména čas, protože předěláváme novou zahradu i dům, dělá se pořád něco na elektrárně, stěhuje kancelář, sazí stromky, a ve „staré“ zahradě je pořád co dělat. Tak co s tolika jablky?

Pokračovat ve čtení Jablka do hrnce!

Zaříznout slepici je normální

Že kromě pěstování ovoce a zeleniny chováme i slepice, lidé vědí. No pokaždé při zmínce, že jsme pekli kuře na solární elektřině anebo za pomoci slunce vařili slepičí vývar, znejistějí a otázky směřují k tomu, jak jsme dokázali slepici či kohouta zaříznout. Nuže tedy, normálně, ostrým nožem. Samozřejmě chápu smysl otázky a odpovídám, že na vesnickém dvoře je to tak a je to normální.

Pokračovat ve čtení Zaříznout slepici je normální