Podle mne jsou dvě skupiny obyvatel venkova a majitelů zahrad. Jedna skupina sem přišla, aby využila výhody venkova jako místa pro produkci potravin a pro zdravější život. A druhá tady „zkysla“, protože se tady dá bydlet levněji, než ve městě a nějaká zahrada je nezajímá. Alespoň vím, pro koho je určena následující znělka.
Tak tuto znělku už asi u nás slyšet nebudeme, ale zato pravidelně slyšet jiné nahrávky. Například: „Prodáváme červené sladké melouny, švestky, okurky a kukuřici.“ Po mne ji nehrají. Přiznám se dobrovolně a bez mučení, že na vesnici jsem „zakotvil“ po téměř padesáti letech života ve městě, protože jsem chtěl. Protože jsem si vybral zpomalení života, změnu vzduchu a práci namísto na serverech a počítačích na půdě a v dílně.
U pár let předtím předcházející změně stravovacích návyků, které předcházeli celkové změně způsobu života, jsme zjistili, že je celkem dobré dostat se k ovoci a zelenině tak, aby toho bylo dost, aby to bylo zdravé, aby to bylo dostupné. Nejen cenově. Zkrátka měnit svůj čas za zdaněné peníze, abych si mohl koupit zdaněné potraviny a „suplementy“ v lékárně naproti pokladnám není trvale udržitelná cesta. Tou je věnovat čas přímo produkci potravin. A tak jsme koupili pozemek, předělali ho na zahradu a ovocný sad a později na hospodářství. A teď je to bydliště se vším zázemím.
A teď mi řekněte, proč bych si měl kupovat věci, nejprve tedy na ně vydělat zdaněné peníze, které mi mohou prakticky zdarma vyrůst v mé zahradě?
Podobné články:
Komentáře