Jak začít s permakulturou ve své zahradě

Na podzim sklidím a na jaře už nezaseju. Znáte tu hlášku z kultovního českého filmu Jozefa Kemra? Tak nějak by mohla znít úvodní věta začínajícího permakulturního zahrádkáře. Na podzim sklidím úrodu a na jaře už nezryju. Jen tohle nestačí, ale jako začátek to není málo. A celou zimu věnuji studiu literatury i videí na youtube, abyste na jaře byly připravení.

Pokračovat ve čtení Jak začít s permakulturou ve své zahradě

Už zas jím vajíčka

Z rozhovorů určitě znáte pocity diabetiků, jaké mívají chutě na sladké. Anebo celiatici na kousek křupavého chleba. Tak já jsem si takovéto sebetrýznění nezvolil, já jsem vajíčka nemohl jíst z celkem pragmatického důvodu. Jednoduše jsme neměli v našem chovu nosnice, které by je snášeli. Ale už to přešlo, už zase mohu jíst vajíčka.

Pokračovat ve čtení Už zas jím vajíčka

Ostružiny jsou ovoce zdarma

Pro mnoho lidí je pojem „čerstvé ovoce“ synonymem pro „supermarket“. Myslí-li si, že tam je ovoce chutné, zdravé a čerstvé, tak já jim to tedy dopřeji. Víte, proč bývají v nákupních centrech naproti pokladnám lékárny? Já ne, já tam ovoce ani zeleninu nekupuji. Postaral jsem se, abych si mohl naobírat své vlastní.

Pokračovat ve čtení Ostružiny jsou ovoce zdarma

Deset procent stačí na začátek

Když se bavíme o naší permakulturní zahradě a jiném způsobu péče o půdu a pěstování na ní, nejčastěji narážíme na „problém“ nemožnosti změny starého způsobu na nový. A dohady o tom, zda to udělat na jaře, anebo raději na podzim, zda tedy ještě porýt anebo zorat, anebo to nechat tak, ale jak se potom bude sít a podobné, pro mne kváziproblémy. Přitom řešení je jednoduché.

Pokračovat ve čtení Deset procent stačí na začátek

Potravinovou soběstačnost začínáme budovat od rodiny, ne od státu

Před posledními parlamentními volbami na Slovensku na podzim 2023 se celkem často ve volební kampani přízvukovalo, že se do krajiny denně doveze víc než tisíc kamionů s potravinami. A že je s tím potřeba něco dělat. Že krajina je téměř úplně závislá od potravin z dovozu, co představuje velkou zranitelnost a nebezpečí pro její obyvatele. Je to v České republice jinak?

Pokračovat ve čtení Potravinovou soběstačnost začínáme budovat od rodiny, ne od státu

Zabijačka vlastníma rukama, zvládneme to?

Na pravé vesnické zabijačce jsem byl naposledy jako malý kluk, a to bylo v minulém století. Protože zabíjačky se dělají většinou v zimě a babička bydlela opravdu daleko, v zimě jsme k ní jezdili málo. Autobusem a vlakem to vždy trvalo dlouho, včetně čekání na přestupy, později autem v zimě a sněhu to taky nebylo nic příjemného. Zkrátka si ze zabíjaček moc nepamatuji.

Pokračovat ve čtení Zabijačka vlastníma rukama, zvládneme to?

I mladý kaštan může být obsypán plody

Kaštany u nás doma považujeme za chutné plody a vždy jsme se potěšili, když jsme je v minulosti od někoho dostali nebo koupili. A tak bylo samozřejmé, že když jsme si před léty koupili zahradu, mezi prvními stromy byl vysázen i kaštan. Měli jsme různé nabídky na semenáče z domácího druhu, rozšířeného v okolí. Ale vědomi si problémů, které kaštany v posledních dekádách trápí, zvolili jsme odrůdu Volou, která je jednak samosprašná a jednak je deklarována její odolnost. Zatím se ukazuje, že jsme nezvolili špatně.

Pokračovat ve čtení I mladý kaštan může být obsypán plody

Proč hledáme dům na venkově a ne ve městě

Tuto otázku jsem dostal nedávno a myslím, že jako mě překvapila otázka, tazatele mohla překvapit odpověď. Možná bych měl upřesnit, že otázku kladla osoba, které je asi polovina let, co mě a já v současnosti vydělávám asi polovinu toho, co v současnosti vydělává tazatel. A na dokreslení situace, otázku kladla osoba se současným vysokoškolským vzděláním.

Pokračovat ve čtení Proč hledáme dům na venkově a ne ve městě

Knihy o přežití by se měly nechat přepsat

O blížícím se konci civilizace se mluví snad již od jejího začátku. Vždy se najdou lidé, kteří vidí její nedostatky, vždy se najdou lidé, kteří se dívají na svět pesimističtěji, než ostatní. A vždy se najdou lidé, kteří se nám snaží poradit, jak se zachovat v případě kolapsu civilizace, či už náhlém nebo postupném, jak přežít a začat žít v nových podmínkách. Paradoxně, i když radí, jak žít po novém, vycházejí ze starého. A překonaného, měly by si opravit své znalosti. A potom i knihy.

Pokračovat ve čtení Knihy o přežití by se měly nechat přepsat