Na podzim sklidím a na jaře už nezaseju. Znáte tu hlášku z kultovního českého filmu Jozefa Kemra? Tak nějak by mohla znít úvodní věta začínajícího permakulturního zahrádkáře. Na podzim sklidím úrodu a na jaře už nezryju. Jen tohle nestačí, ale jako začátek to není málo. A celou zimu věnuji studiu literatury i videí na youtube, abyste na jaře byly připravení.
Permakultura ne vždy znamená bezorební hospodaření na půdě, ale ve většině případů jdou spolu ruka v ruce. Zatímco klasické zemědělství a z něj odvozené zahradničení řeší problém „Jak vypěstovat na půdě dostatek úrody“, tak permakultura řeší jinou otázku: „Jak se dobře starat o půdu, aby nám dala dostatek úrody“.
Připadá vám to podobné? Ďábel se skrývá v detailech. Zásadní rozdíl bych vypíchl takhle: Zatímco co zemědělci většinou pracují na pronajaté půdě, permakulturní zahrádkáři pracují na své. Proto jim na jejím stavu a budoucnosti záleží víc, než na okamžitých výnosech a dotacích.
Druhý základní rozdíl mezi klasickými pěstiteli a permakulturními je v tom, jak do půdy „vrtají“. Klasičtí pěstují své plodiny navzdory přírodě, permakulturní v souladu s přírodou. Někdo neustále proti přírodě bojuje, někdo využívá její principy, aby se méně nadřel, méně utratil a dosáhl efektivnější výnosy vlastní produkce a přitom neškodil přírodě kolem sebe, tedy ani půdě. Tedy jde o množství umělých hnojiv a chemických postřiků, které se do půdy (ne)dostanou a tím i do potravin. Protože jste to, co jíte.
Jak začít s permakulturou
Vše začíná v hlavě. Jestli doteď vaším hlavním nářadím v zahradě byl pluh, rotavátor, rýč, motyka a postřikovač, musíte nejprve změnit svoji mysl. Přijmout fakt, že půda není nosný substrát pro kořeny a že výživou nejsou NPK a jiné přípravky, ale že půda je živý organismus, který by existoval i bez naší účasti. A že když z něj část odebereme (úroda), musíme pomoct zregenerovat se a obnovit výchozí stav. Ne dodat živiny hnojením, ale vytvořit takový stav, aby se půda dokázala zregenerovat sama. A tento proces nezačíná po sběru úrody, tento proces je permanentní a začíná už v momentu, když do půdy sázíme nebo vyséváme. A nikdy nekončí.
Dostávají se k vám takové informace, na jaké jste připraveni. Jestli něco nejste schopni přijmout, nepřijde to k vám a namísto toho sledujete sr@cky v televizi. Ale zkuste vyhledat na Youtube videa o permakultuře a podívat se na ně místo TV seriálu. Budete-li nad nimi přemýšlet a začnete si představovat, jak svou zahradu předěláte z klasické na permakulturní, začnou k Vám přicházet další informace. Až už z videí nebo z knížek.
Nemusíte celou svou zahradu najednou „překopat“, začněte postupně. Jedním záhonem, sami uvidíte rozdíl, chyby lehce napravíte a druhý už vám půjde předělat nebo vyrobit lehčeji a rychleji. Pomoct vám ve vašem snažení mohou články i na tomto webu.
Podobné články:
Komentáře