Dostal jsem tuto otázku v jedné internetové diskusi. Proč náš tričtvrtěkilový kváskový chléb pečený doma vydrží tak dlouho, proč ho nesníme na posezení, jako každý jiný čerstvý chléb koupený v obchodě? Bylo mi jasné, že ten člověk, co tu otázku položil, nikdy pořádný chléb nejedl. Jinak by se takto zeptat nemohl. A vzpomněl jsem si na roky minulé, kdy jsem byl schopen opravdu sníst spoustu měkkého, nadýchaného a chutného chleba. Proč mi teď stačí dva plátky kváskového chleba?
Otázka nemá jednoduchou odpověď, ale na dvě části bych ji rozdělit uměl. Podívejme se na to jako běžný člověk, odkázán na potraviny z obchodů. Když si koupíte chléb, je jedno jestli rozpékáný z mražených polotovarů nebo opravdu čerstvě upečený, tak vždy dostanete pecen chleba z pšeničné mouky (no dobře, sem tam přimíchají zanedbatelné množství i jiné, aby ho ho mohli podle ní nazvat) a kvasnic, které pro svůj život potřebují cukr. A mnoho lidí považuje cukr za návykovou látku. Dokonce ho najdete i ve slanině. A cukr chutná, to víme už od dětství. Takže jíme, jíme, jíme… až máme žaludek rozežrán.
Všimli jste si někdy, kolik sladkých moučných škrobových jídel a sušenek, sladkostí dokážete sníst na posezení? Kdy vám tělo řekne, že už dost? A teď si jeden večer sedněte k televizoru se stejným množstvím klobásy, tlačenky, jitrnic nebo pečené kachny a zkuste stejné množství také sníst najednou. Velmi brzy ucítíte v krku záslepku, která vám jednoduše dál nepustí už ani sousto. Jednoduše sacharidů sníte mnohem více, než bílkovin či tuků.
A přesně stejně to funguje i když jíte kváskový chléb. Neobsahuje cukr, obsahuje méně vzduchu než průmyslový pšeničný chléb s přídavkem lepku (aby lépe držel bubliny pohromadě), lepek je kváskem štěpen na kratší bílkovinné řetězce. Krajíc je hutnější, menší. Na pohled je stejně těžký krajíc chleba z kvásku ani ne poloviční, než krajíc ukrojený z kupovaného chleba. Na pohled dostanete do žaludku menší dávku, ale celé je to jinak.
Na objem sníte méně, ale jen méně vzduchu, méně cukru, méně lepku. Na hmotnost sníte dostatek vlákniny i bílkovin, ale méně si natahujete žaludek. Menší dávka vás zasytí více a na delší dobu, protože kváskový chléb má nižší glykemický index, než pšeničný z kvasnic. Tělu to stačí, nemusíte se přežírají nevýživných potravou. Pravda, celé to má jeden podstatný háček.
Pak nekupujete každý den nový pecen chleba, způsobujete riziko nezaměstnanosti prodavačů i pekařů. Šetříte si peníze i zdraví, protože se tělo nemusí vypořádávat s „pomocnými látkami“, které se do pečivárenských výrobků přidávají v rámci „vylepšení“ těsta.
Lidé se bojí péct si svůj kváskový chléb doma, protože si myslí, že ho budou muset péct každý den, zvyklí že každý den snědí celý bochník průmyslového chleba. Bojí se, že si budou muset koupit pekárnu a pravidelně kupovat směsi na pečení chleba. Zapomněli, že se chléb peče z mouky a vody a v elektrické nebo plynové troubě, namísto staré pece.
Podobné články:
Komentáře