Křupavá a šťavnatá jablíčková paprika patří u nás doma k nejoblíbenějším. Mají průměr 8 až 11 centimetrů a na snídani sním čtyři kousky s Olinkiným kváskovým chlebem, tvarohovou pomazánkou a šunkou. Abych takové kvantum paprik mohl jíst celé léto a podzim, musí se jich tolik urodit, neboť je v obchodě nekupujeme. A že se jich i urodilo! A dobře padly i při grilování krkovičky nebo špekáčků. Samozřejmě, že jsme udělali vše pro to, aby nám v zahradě rostly velké a chutné papriky.
Při plánování pěstování zeleniny jsme samozřejmě mysleli i na sebe. Nechtěli jsme, aby dostatek zeleniny byl vyvážený bolavým zády a zbytečnou únavou při jejím pěstování. Proto jsme nejprve vybudovali dva vyvýšené záhony a jejich povrch jsme zamulčovali slámou. Ve výsledku obrábění devět metrů dlouhých, půldruhého metru širokých a půl metru vysokých záhonů je snadné a bezproblémové a je potřeba i méně vody na zavlažování. Kolem záhonů se chodí vzpřímeně.
Důležitější ale je to, co se skrývá za dřevěnou obrubou. Spotřebovaly jsme všechno dřevo starých stromů, staré seno i hnůj z ovčína. Promíchaný se zemí tvoří kvalitní substrát, ve kterém rostou papriky i rajčata. A ještě dlouho ho nebude třeba přihnojovat.
Kromě dvou vyvýšených záhonů jsme papriky zasadili i vedle něj. Z vlastního výsevu vyšly téměř všechny papriky a nechtěli jsme je jen tak vyhodit. Takže jsme je zasadili i tam, kde jsme původně neplánovali. Některé sazenice našly své místo pod stromy, kde jim pohyblivý stín vyhovuje, ale letošní suché léto už méně. I přes zalévání vyrostly méně a plody menší. Co už, každý rok je lepší úroda někde jinde. To je i výhoda, když se zelenina nepěstuje na jedné velké ploše, ale rozložená na různých místech v zahradě.
Velké množství paprik a také rajčat, které dříve dozrávaly, ale i dříve skončili svou sezónu, jsou skvělou potravinovou základnou pro paleo stravování, které už léta praktikujeme.
Nejkrásnější zralé plody papriky posloužily i jako zdroj semen pro další rok. Ještě stále máme na kořeni plody, dokud neudeřil první mrazy. Na keříku papriky déle vydrží, než kdybychom je sklidily a skladovaly. Ale už teď můžu směle prohlásit, že i paprik jsme se letos najedli opravdu dosyta.
Podobné články:
Komentáře