Nedávno jsme měli večer milou návštěvu ze sousedství. Paní potřebovala napsat něco na počítači pro úřady a proč nepomoct, když nás to vlastně nic nestojí. Než jsem to udělal, ženy měly pár minut času si popovídat a vlastně i blíže poznat. A mezitím přišla řeč i na obtíže, které nás omezují v našich oblíbených činnostech. Paní se vyjádřila, že má „vyskočenou ploténku“.
Tento výraz je mezi lidmi často slyšet. Bolesti zad či obtíže při chůzi a nepohodlí u sezení. To jsou vnější projevy tohoto onemocnění, které ale mohou být provázené i dalšími problémy, protože se nejedná o typizované onemocnění, jak by se mohlo zdát. No většina postižených, poučeni lékařem, si uvědomuje, že jde v podstatě o tlak meziobratlové ploténky na nervy a ty způsobují ony bolesti.
Rozhodně však nejde o stav, kdy ploténka nějakým způsobem a z nějakého důvodu uhne ze své polohy, vybočí, vysune se jako kus nějaké podložky do boku, do strany a tím způsobuje svému nositeli těžkosti, znemožňující mu pohyb i odpočinek a nezřídka je důvodem na předčasné skončení pracovního poměru.
Meziobratlová ploténka je v podstatě nízký válec, kožovitý útvar s gelovou výplní, mezi dvěma páteřními obratli. Seshora i zezdola na ni tlačí obratle, nesoucí tělo člověka. Ze strany je obklopen svalstvem, protkaným cévami a nervy. Když člověk poleví tělesné aktivitě, věnuje se namísto práci v zahradě anebo domácí dílně televiznímu gaučinku, případně mačká neviditelná tlačítka na displeji svého nadupaného smartfónu, stanou se v principu dvě věci. Naroste hmotnost jeho těla, tedy i postupný tlak na všechny ploténky, od krku až po bedra, a ochabne svalstvo, včetně toho kolem páteře. Boční stěny onoho „válce“ nejsou zpevňovány svaly a současné zvýšená hmotnost těla stlačuje válec na výšku, čím je v páteři níže, o to větší nasčítanou hmotností částí těla nad ním. Zkuste naplnit mikrotenový pytlík vodou, položte ho na stůl a seshora stlačujte přes plochou destičku, například prkénko na krájení zeleniny. Co se stane? Vzniklý válec se stlačuje na výšku, nabírá rozměry na šířku. Dokud někde nepraskne.
Přesně jako kožovitý obal ploténky. Voda z pytlíku vyletí, gel z ploténky se pomalu vysouvá za své původní hranice. A tlačí na nervy a svalstvo. A to se zapálí, oteče, zvětší svůj objem, tlačí nazpátek. A co chudák nerv mezi dvěma mlýnskými kameny? A co když je prasklina orientovaná směrem k míše?
Při problémech s bederními ploténkami, ke kterým kromě ochabnutí svalstva a obezity přispívá i časté a nesprávné sezení, tedy ohnutí páteře a nesymetrický tlak obratlů, který vytlačuje obsah ploténky dozadu, mají lidé často problémy s nohama. Bolest jakoby bederního kloubu, bolest pod vnitřní stranou kolena, trpnutí chodidla či prstů, bolest v patě při došlapování. Člověk má problémy jakoby ortopedické, obvodní lékaři často takovéto pacienty posílají k ortopedům, kteří jsou schopni je půl roku i rok „léčit“ tabletami proti bolesti. Jako kdyby zapomněli na Hypokratovu přísahu a mysleli jen na své hypotéky a faktury zdravotní pojišťovně. Žel nezřídka se podobné chovají i někteří neurologové. Občas připomenou, že „byste měli cvičit“. No jen málokterý lékař vám vysvětlí, co se vlastně stalo, jak stav zlepšit a jaké cviky jak cvičit, abyste takto dožili bez zbytečných bolestí, případně aby se váš stav výrazně zlepšil.
Internet je plný cvičení na páteř, které jsou ale určeny zdravým lidem, mnohé by dokázali páteř spíš poškodit, než zachránit. Pro pacienty s L5S1 anebo podobnými diagnózami je důležité sedět co nejméně, stát na jednom místě co nejméně, hodné chodit, nebát se fyzicky pracovat, opatrné se ohýbat, klidně zvedat břemena, ale raději z podřepu a hlavně, vše jen do bolesti, která je signálem, že jste to už přehnali. Není hanbou několikrát denně si vedle fyzické aktivity lehnout, popřípadě pocvičit. Protože pro takovéto pacienty se většina cviků dá dělat ležmo. Nejde o nějaké švihy a prudké pohyby, spíše o tlaky, na správných místech. Další cviky se dají dělat ve stoje. A celou svou rehabilitaci můžete realizovat na zahradě.
Komentáře