Ježek na zahradě. Poznáte, že potřebuje pomoc?

S postupným snižováním teploty to začínají mít složité i divocí obyvatelé našich zahrad. Ubývají jim totiž přirozené zdroje potravy. Jedni z nich jsou ježci. Lidé pak často tápou, jak velký má být ježek, aby přežil zimu. Nevědí, jak poznají ježka, kterého je potřeba dokrmovat. Potom je často zbytečně nosí do záchranných stanic v domnění, že jsou v nouzi. Poznáte, kdy ježci skutečně potřebují vaši pomoc?

Ježci jsou užitečná zvířátka a bohužel se každým rokem jejich počty snižují. V našich končinách žije Ježek východní a Ježek západní. Liší se mírně svým vzhledem. Ježek západní působí učesaně, na rozdíl od svého východního kolegy, který má ostny jakoby rozházené všemi směry.

Způsob života však mají oba stejný. Jsou aktivní v noci. Vylézají ze svých úkrytů v hromadě listí nebo větví a za hlasitého dupání a funění si shánějí potravu. Živí se drobnými živočichy, například hmyzem nebo žížalami. Spořádají také klidně šneka a nepohrdnou ani ovocem či různými bobulemi. Vyhovují jim spíše neudržované zahrady, kde najdou nejvíce potravy i vhodné skrýše.

Ježci mívají běžně dva vrhy do roka. Druhý vrh přichází s podzimem a některá ježčata se při rychlém nástupu zimy nestihnou správně vykrmit a uhynou. Proto vždy, když na podzim zjistíte, že máte na zahradě malé ježky, je dobré je přikrmovat. Do zimy by měli mít alespoň 500 gramů (více jak 15 cm).  

Jak poznáte ježka v nouzi?

 

Právě s podzimem se často stává, že lidé nosí do záchranných stanic ježky v domnění, že nepřežijí zimu. Jen malé procento těchto ježků je však skutečně v ohrožení.

Pomoc pochopitelně potřebuje zraněný nebo viditelně nemocný ježek. Dále malí, viditelně opuštění ježci. Zejména ti, kteří ještě nejsou zbarveni jako dospělý ježek. Ježci nad 15 centimetrů jsou již dospělí a naši pomoc většinou nepotřebují.

Obecně platí, že na začátku října by měl mít ježek asi 200 gramů (pokud nemáte možnost jej zvážit, orientujte se délkou: alespoň 10 cm), ke konci října už 350 g (10 – 15 cm) a na začátku listopadu nejméně 500 g (přes 15 cm). Ideální váhou na začátku prosince je pak 600 až 700  gramů a takový ježek již zimu zvládne bez naší pomoci.  

Dokrmování ježků

Někdy stačí jen na podzim ježkům přilepšovat. Jsou pak před zimou v lepší výživové kondici.

Tři čtvrtiny jídelníčku ježka má tvořit masitá strava. Asi nejčastěji se podávají kapsičky a konzervy pro kočky. Můžete servírovat i drobnější kvalitní kočičí granulky.

Dále můžete přikrmovat piškoty, ořechy (nesolenými a nepraženými), tvrdým sýrem (vybírejte z těch, co nejsou příliš slané a mají menší podíl tuku). Z masa můžete dát vykrájené, očištěné a uvařené kuřecí maso, játra nebo žaludky. Libové hovězí maso z kvalitního zdroje podávejte klidně syrové. Ježkům nedávejte kosti, mléko ani vepřové maso. Pozor i na koření a sůl.

Zazimování ježka

Pokud je na konci října pořád ježek příliš malý, je potřeba ho ubytovat v domácích podmínkách. Vybereme klidné, suché a nepromrzající místo s výškou ohrádky asi půl metru. Nižší by mohl přelézt. Ohrádka by měla mít strany dlouhé alespoň jeden metr na jednoho ježka. Ideální by byl ovšem větší výběh.

Jako podestýlka se dávají hobliny či seno. Použít se mohou také noviny. Do výběhu připravíme i boudičku. Plně postačí krabice vyplněná senem. Pokud se staráme o více ježků, měl by každý mít svou boudičku. Misky na vodu a krmení je lepší pořídit keramické.

Při zazimování ježků – tedy přípravě na zimní spánek – se neřídíme datem v kalendáři, ale hmotností ježka. Ve spánku dochází k úbytku tukové zásoby a ježek ztrácí až 1/3 své hmotnosti. Ježci s nižší hmotností než je 700 gramů pravděpodobně i domácí zazimování nepřežijí.

Pokud ježek nechce usnout, podáváme mu nadrobno nakrájené syrové hovězí maso. Občas se stává, že ježek prostě neusne. Pokud je jinak v pořádku, nic se neděje.

Během zimy by měl mít ježek neustále k dispozici čerstvou vodu a na jídlo suché krmivo. Občas se probudí a je dobré, když najde něco k jídlu. Podávejte dětské nebo psí piškoty, dále neochucené burizony, ovesné vločky, rozinky nebo ořechy.

Kdy ježka vypustit zpět do přírody?

Ježci se ze zimního spánku budí podle počasí v březnu nebo v dubnu. I pak ale potřebují vaši péči. Zejména krmení. Při něm je dobré ježka připravovat postupně na samostatnost ve shánění potravy. Od mláděte uměle dokrmovaný ježek by si totiž nebyl schopen ve volné přírodě potravu sám opatřit. Stejně tak by mohl mít problém vybudovat si hnízdo. Ideálně by proto mladí ježci měli být ve společnosti dalších ježků a kontakt s člověkem by měl být minimální.

Potravu podáváme tvrdou, aby se naučil žvýkat. Je dobré dát ježkovi občas i něco, co má snahu mu utéct. Postačí i žížala. Tím se naučí lovit si potravu sám.

Při správné péči jsou tito ježci potom schopni v přírodě bez problému přežít. Do volné přírody se vypouštějí ideálně až v dubnu nebo květnu, při pěkném počasí. Je dobré je v prvních dnech ještě přikrmovat.

 

Ježků ve volné přírodě rapidně ubývá. Nesvědčí jim používané chemikálie ani příliš udržované zahrady, kde nenajdou dostatek potravy nebo úkrytů.

Ježek denně spotřebuje asi 50 až 70 gramů potravy, což je asi desetina jeho váhy. Do jídelníčku ježků patří žížaly, slimáci, drobnější žáby i ještěrky a také housenky a různí brouci. Právě svým jídelníčkem jsou tito pichlaví samotáři na zahradě tak užiteční. Za vaši péči se vám odvděčí ochranou vaší úrody, jelikož požerou mimo jiné i velké množství různých housenek.  Proto je potřeba ježky chránit a pomáhat jim s nadcházející zimou přikrmováním.