Letničkové liány nejen na problémová místa

Ovíjivý úponek

Všude tam, kde se nevejdou mohutnější rostliny, můžeme uplatnit při výsadbě letničkové liány. Vystačí jim k růstu i malá plocha a přitom dokážou zkrášlit mnohá, i ta méně vzhledná zákoutí zahrady. Navíc dokážou vytvořit příjemný stín pod pergolou anebo si poradí s pohledovým odcloněním některých míst na zahradě.

Tato rozmanitá rostlinná skupina je tvořena zástupci nejrůznějších čeledí a také rostlin s velmi odlišnými zeměmi původu. Často se liší i svými nároky na půdní podmínky a způsobem využití. Někdy jsou tyto letničkové rostliny neprávem opomíjeny a zastíněny například pěstováním oblíbených trvalek a dalších dřevitých lián, jakými jsou například vistárie, plaménky, loubince anebo trubače.

Svlačce

Do skupiny zajímavých letničkových lián patří především svlačce (Convolvulus). Za své latinské jméno vděčí právě schopnosti pnout se, označované latinským výrazem convolvere. Zatímco jejich příbuzný vytrvalý svlačec se objevuje na našich zahradách jako nepříjemný plevel, ostatními druhy se můžeme pyšnit, neboť mají velkou pestrost v barvách květů a velkou dekorativní hodnotu. Například odrůda Blaue Mauritius má blankytně modrou barvu a pěstuje se nejčastěji v nádobách. Kultivary svlačce trojbarevného (Convolvulus tricolor) mají květy růžovo-nachové anebo modro-fialové anebo čistě bílé, ale vždy je zdobí žlutý střed. Pěstují se z výsevu semen v průběhu dubna. Zajímavostí je, že jejich květy se otevírají pouze dopoledne, ale rostlina zato vydrží kvést po celé léto.

svlačec
svlačec

Vilec neboli kobea

Vilec neboli kobea (Cobea scandens) je poměrně zajímavá, i když méně pěstovaná letnička. Její zvonkovité květy mění s vývojem barvu. Pochází až z dalekého Mexika a své jméno rostlina získala po španělském knězi a botanikovi Barnabáši Cobo. Pokud kobeu budeme pěstovat na slunném a teplém stanovišti s výživnou půdou, může se nám podařit, že při dobré péči dosáhnou jednotlivé výhony této rostliny až 8 m délky. Pěstujeme-li kobeu v nádobě, této délky výhonů rostlina nedosáhne. Je dobré si rostlinu předpěstovat a již v únoru ji vysít do teplého skleníku anebo alespoň do nádob za okno nejlépe orientované na jih.

Povíjnice

Svlačcům velmi podobná rostlina je povijnice (Ipomoea) s velkými nálevkovitými květy různých barev. Více než 400 druhů povijnic je původem z Jižní a Střední Ameriky. Jedním z náročnějších druhů je povijnice břečťanovitá (Ipomoea hederacea). Pěstovanějším druhem je však povijnice nachová (Ipomoea purpurea) s velkými květy a stonky dlouhými až 3 m. Velmi zajímavým druhem je Ipomoea violacea se stonky dlouhými až 5 m a až 8 cm velkými květy, které jsou ráno tmavě modré, před polednem zčervenají a v odpoledních hodinách téměř zrůžoví. Rostliny nejsou nikterak náročné na půdu, vyžadují však slunné chráněné stanoviště. Zajímavý je původ jejího latinského pojmenování. Vědecký název Ipomoea je složeninou ze dvou řeckých slov ípos = červ a homoios=podobný. Tento název vznikl pravděpodobně proto, že rostlina připomíná červa.

Plamének
Plemének

Asarina

Dosud nepříliš rozšířeno je u nás pěstování popínavé letničky jménem Asarina. Jedná se o liánu původem ze Střední Ameriky, která dorůstá až 3 m výšky a má měkké plstnaté trojúhelníkovité listy. Má krásné trubkovité růžové květy, které se ke konci rozevírají a jsou dlouhé až 7 cm. Díky tvaru jejích květů bývá někdy označována jako popínavá gloxinie. Rostlina kvete po celou vegetační sezónu.

Napsal:

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..