Jako velcí propagátoři domácího kváskového chleba se musíme smutně přiznat, že toto léto jsme hodně chleba neupekli a pro neustálý pobyt v zahradě jsme nakonec museli vyhodit i samotný kvásek 🙁 Naštěstí to není pro nás žádná katastrofa. Zahrada nám to všechno bohatě vynahradila. A na podzim začneme kváskový chléb opět pravidelně péct.
Nemyslete si, že jsme se přestali zdravě stravovat a že jsme přibrali nejen v pase, ale na celém těle. Opak je pravdou. Pohyb na čerstvém vzduchu každý den po práci a o víkendech celý den až do večera nám dodává nejen psychických sil. Vyběhnout na vrch naší zahrady v kopci je jako vyjít osm pater, ale nedělá nám to žádný problém, ani se nezadýcháme. Zejména když nás tam čekají chutné ostružiny.
K tomu máme po celé zahradě k dispozici čerstvé okurky, papriky či rajčata i jejich malé divoké odrůdy a věru se nestydíme si občas odtrhnout a sníst. Je to skvělá součást našeho paleo stravování. No sem-tam si dáme i chléb. Olinkina kamarádka je taková dobrá, že ji zásobuje každý týden doma pečeným bochníkem a občas si z něj dám i já. Po důkladném průzkumu jedné z prodejen pečiva jsem objevil chléb, který v sobě kombinuje pšeničnou i žitnou mouku a kvásek i kvasnice, jinak jen sůl a vodu. V porovnání s ostatními kváziChleby hotový poklad.
Semtam se postavím na váhu, abych se ujistil, že během celého roku mám svých stabilních 84 kilogramů. Ale i tak se v podstatě těším na podzim. Po změně času už nebude mít význam chodit do zahrady po práci, zůstanou už jen víkendy, případně dovolená a to bude opět čas pečení domácího chleba u nás doma. Založit nový kvásek nebude problém, stačí na to trochu žitné mouky a vody.
Péct kváskový chléb by nebyl problém ani teď, ale přišli bychom o jeden den minimálně jednou za dva týdny, kdy bychom nemohli jít oba do zahrady. A to by byla velká škoda. Už tam sice nemáme mnoho práce, ale dobře se tam cítíme a rádi trávíme v zahradě čas. A při tom si nějakou práci najdeme nebo si pozveme někoho na návštěvu.
