Studnu jsem stavěl v létě, ale nechtěl jsem o ní psát dříve, než bude celá hotová. Teď, když mám všechny podklady, všechny fotografie a v praxi ověřené všechny postupy, zveřejňuji postup prací a návod i pro ostatní, kteří by si rádi takovou dřevěnou studnu udělali ve své zahradě nebo u domu. Základním materiálem je dřevo z modřínu (červeného smrku) a potřebujete k tomu ještě základní vybavení pro práci se dřevem.
Pro svou novou zahradu jsme hledali vhodný pozemek a chtěli jsme, aby měl i svou vlastní studnu. Zavlažování pomocí zachycené dešťové vody je možné, ale je to náročné na prvotní investice. Nakonec jsme koupili starý dům s velkou zahradou na vesnici nedaleko našeho města. Za domem byla studna z betonových skruží a nad ní dřevěná konstrukce s rumpálová kolem. Pro její špatný stav jsme se rozhodli ji zbourat a nahradit novou.
Samozřejmě jsem si předtím starou konstrukci poměril a rozkreslil, jak bude vypadat nová. S pomocí moudrých knih a internetových stránek jsem navrhl některé konstrukční uzly, protože jsem nenašel návod na studnu, který by mi tvarově a rozměrově vyhovoval a sám jsem dosud tak velkou konstrukci nenavrhoval. Kromě tvaru a rozměrů jsem musel vyřešit například i to, jak budu se svým vybavením dělat přeplátované spoje. Kromě několika akumulátorových vrtaček, ruční pásové brusky či elektrického hoblíku jsem měl ruční kotoučovou pilu a pokosovou pilu. A s tím jsem si musel vystačit.
Původní jehlanovou střechu z pozinkovaného plechu jsem nahradil sedlovou střechou s taškou. Původně jsem uvažoval s nákupem nových tašek, ale neumíte si představit, jaké peripetie to bylo chtít koupit jen 50 kusů. A když jsem uvažoval o nákupu krajních tašek, tak mě jejich osminásobná cena zcela odrovnala. Takže jsem sehnal starší používanou tašku a využil na okraje dřevěná prkna, jak se to dělalo v minulosti, jen vrch jsem překryl lakovaným plechem, jehož cena je směšná oproti hřebenáčům k pálené tašce.
Stará studna stála na kamenech a zemi. I proto bylo akátové dřevo dobře shnilé. Novou studnu jsem usadil na pozinkované zemní vruty nad povrch terénu. Spolu se třemi vrstvami oleje na dřevo Belinka by to mělo zajistit delší životnost již tak odolného dřeva.
Nejprve jsem samozřejmě zakryl studnu, aby se do ní nedostaly nečistoty nebo nespadlo nářadí. Získal jsem tak i provizorní pracovní stůl 😉 Okolí studny jsem vyčistil od plevele, odstranil jsem i kořen bezu, který zde rostl. Terén jsem trochu vyrovnal, pak si vyměřil body pro středy zemních vrutů. Vzhledem k množství kamenů v jílu kolem skruže studny jsem to musel vícekrát opakovat a nakonec byla konstrukce o sedm centimetrů širší, než původní plány. Jak dobře, že základové hranoly jsem sice měl připravené, ale ne nařezané 😉 Hraniční body jsem měl vyznačené pozinkovanými háky na sádrokartony. Nejsou drahé, hodí se na leccos a proto mám jejich zásobu vždy v domku. Zemní vruty průměru 68 mm a délky 650 mm jsem samozřejmě osazoval za pomoci klíče na šrouby a sloupové vodováhy, aby šli do země pěkně kolmo.
Na vrch šroubů šli úhlové konzoly pro uchycení dřevěných hranolů. Vodorovnost základu je důležitá pro každou stavbu, proto jsem vše vícekrát důkladně přeměřoval. A skruž jsem „obešel“ podložkami na konzole. Zemní vruty nelze v zemi povolovat, jen dotahovat. Proto jsem si na každé nechal vůli a podle vodováhy je postupně po pár mm zatáčel do země, až jsem byl spokojen.
Na rám studny jsou použity hranoly 10 x 10 cm z červeného smrku. Základy jsem řezal z třímetrových, stojky z dvoumetrových. Před samotným zhroucením staré studny jsem si připravil základové hranoly naříznutím krajních drážek a natřením Belinkou. I když jsem místa pro vruty měřil přesně, díky kamenům v zemi mi trochu uhly a proto hranoly trochu přesahují konzoly. Šířka přes rohy je 135 x 135 cm.
Hranoly jsou v rozích spojeny dvěma bukovými tyčkami průměru 10 mm, uprostřed je do hloubky 7 cm vyvrtána díra pro 40 mm bukový kolík, zasahující i do stojek. Nechtěl jsem využívat moderní pozinkované úhelníky a stovky vrutů. Myslím, že můj způsob vydrží déle. Vyměření a přesné vyvrtání pomocí sukovníku je náročné, ale vyplatí se tomu věnovat trochu času navíc.
Stojky postavené na základové hranoly jsem fixoval pomocí desek a truhlářských svěrek, jejich kolmou polohu jsem opět kontroloval sloupovými vodováhami. Předtím jsem stojky zkrátil na 185 cm.
Na kolmé sloupy jsem upevnil vodorovné hranoly, opět pomocí spojek do drážek, na které půjde původní rumpálové kolo. Spoj je pojištěn proti vypadnutí vratovými šrouby M10x120, stejně jako horní „pozednice“ z fošny 150 × 50 mm, dlouhé 150 cm.
I když jsou hranoly a fošny přes drážky pevně spojené vratovými šrouby, konstrukce není velmi stabilní. Proto jsou spodní rohy, kromě zadních, zavětrované. Šikmo seříznuté hranoly (úhel 45 ° na pokosové pile) upevněny vruty 6 x 120 s talířovou hlavou zpevní studnu a zabrání zhroucení konstrukce vlivem větru (od toho zavětrování).
V zadní části konstrukce je zavětrování učiněno na vrchu pomocí zbytků fošny 100 × 50 mm. Je to proto, aby v dolní části vzadu byl volný přístup do vnitřku studny.
Při šířce střechy 150 cm nestačily pod tašku dvě krokve, proto jsou tři. Později jsem přední prodloužil pomocí nástavců o jednu tašku. Původně jsem dělal střechu krátkou, aby nebyla blízko hlavy vyšších osob, ale takto byla konstrukce příliš vystavena větru a dešti. Krokve jsou zpevněny vrcholovým trámem 5 × 5 cm i šikmými výztuhami stejného rozměru.
Krokve na pozednici sedí na zářezech, uchycené opět dlouhými vruty. Ve vrcholu jsou spojeny vratovými šrouby M10 i dvěma bukovými kolíky průměru 10 mm.
Střešní latě jsem sehnal třímetrové 5 × 3 cm. Kdyby byly čtyřmetrové, ušetřil bych. Na stránce výrobce pálené tašky jsem si podle zvoleného rozměru nastudoval, v jakých vzdálenostech mají být střešní latě montovány. Upevňuji je vruty 5 × 60. Na studnu mi vyšlo do jedné řady osm tašek (po 195 mm) ve třech, později čtyřech řadách pod sebou. Konce střešních latí jsem odřízl až když jsem měl tašky položené.
Na zastřešenou studnu jsem začal montovat zábradlí. Celé je z hoblovaných prken 9 × 2 cm. Nařezané jsem je dvakrát natřel Belinkou a potom montoval na rám. Vodorovné prvky tak, aby byly ve výši optimální na opření se o studnu. Svislé nejprve na kraje a pak do středu. Mezery mezi nimi mi vyšly cca 22 mm, použil jsem jako měřítko laťku. Pro vruty 4 × 40 jsem navrtávat díry pomocí šablon, aby byly všechny v rovině a stejně daleko od sebe.
Zábradlí je namontováno ze tří stran.
Zatímco jsem čekal na vyschnutí olejových nátěrů nařezaného zábradlí, udělal jsem prodloužení střechy na západní straně studny. Přiložil jsem prodloužení a upevnil ho vratovými šrouby M10 x 120.
Přidal jsem další střešní lať a naložil čtvrtou řadu tašek. Potom jsem hřeben překryl lakovaným plechem, uchyceným na boční kryty konstrukce střechy z materiálu, jako je zábradlí. Šikmé řezy jsem opět udělal pokosovou pilou.
Na vrch zábradlí jsem upevnil smrková madla 5 x 4 cm se zaoblenou vrchní stranou. Netlačí do ruky při opření se o zábradlí a dobře z nich stéká voda. A smrk i natřený olejem nepouští pryskyřici, nebude se lepit na ruce návštěvám.
Ze zadní strany jsou na studnu upevněny dvířka. Dvoudílnou branku jsem smontoval v kuse v dílně a pak ji uchytil na rám studny.
Pak jsem uprostřed přeřízl vrchní i spodní příčku a namontoval po malém přebroušení vrchní i spodní petlici. Spodní jisti levou polovinu dvířek a zapadá do fošny upevněné na základový hranol. Na tuto fošnu také kladu čerpadlo, když ho dávám ze studny. Pravá polovina branky se petlicí zavírá k levé polovině.
Dvířka mi umožňují snadnější manipulaci s čerpadlem. A také čištění vnitřku studny. I když to asi teď nebude tak nutné, jako při staré konstrukci. Na vyčištěnou zem kolem skruží jsem položil dvě vrstvy geotextilie a na ni nasypal vrstvu říčního štěrku 16-32.
95% prací na studni jsem udělal sám. Při takovém postupu prací na to stačí jeden člověk. Podrobnější návod na stavbu studny najdete na této stránce, rozdělen do několika částí.
Na jaře osadím staré rumpálové kolo a nová studna bude jako stará 😉 Už nyní ale nová konstrukce studny dobře vypadá a je výrazným prvkem celé zahrady, viditelným z kteréhokoliv místa našeho pozemku. Mohli jsme starou studnu zhroutit a zakrýt skruž kusem betonu, ale bylo nám líto připravit takovou pěknou zahradu o její dominantu. Proto jsme investovali nějaké peníze i spoustu času do stavby nového zastřešení, abychom zachovali přírodní ráz zahrady.
Komentáře