
Ach, a já jsem se tak těšila. Tak jako vždy, když jedu domů vlakem, těším se jak si v nově zrekonstruovaném nádražním bistru koupím svou cestovatelskou rutinu – bagetu, donut a minerálku. Sice donut (americká kobliha) ani zdaleka nesplňuje kritéria zdravé výživy, stejně tak jako bageta z bílé mouky s majonézou, jednou za dva týdny si tento „luxus“ dovolím bez jakýchkoliv výčitek. Vždyť i maličkosti dělají den. Dnes mi však moje radost jaksi vyprchala.
Jelikož jsem měla plnou láhev vody v tašce a spolu s ní také čokoládu, dnes nákup v staničním bistru spočíval pouze z bagety. Ale na tu jsem se samozřejmě těšila, protože měli mou oblíbenou debrecínskou, která bývá často vyprodána. Jasně, i šunková je super, ale víte no… debrecínská, mňam. A tak jsem se hned z dálky potěšila, že i bagetu mají, i stará známá tvář prodavačky tam opět byla. Ačkoli jí nikdo neřekl, že i přesto, že za úsměv odměny od šéfa nedostane, ale usmát by se mohla, nevadí. Usmála jsem se na ni já, vždyť možná se pak ona usměje na dalšího zákazníka.
Požádala jsem ji tedy o svou bagetu. Paní prodavačka se nejprve natáhla do jednoho regálu, ale pak si to rozmyslela a přešla pár kroků k druhému, odkud vzala mou cestovatelskou pochoutku. Nezamýšlela jsem se zprvu nad tímto gestem, vždyť pokud mají ve druhém regálu více kusů, je třeba přece „vyrovnávat stavy“. A tak žádný problém. Zaplatila jsem, poděkovala, pozdravila se a odešla. Počkala jsem si pár minut na příjezd vlaku, přičemž jsem byla atakována holuby, které se mermomocí pokoušeli buď otestovat moje reflexy uhnout nebo jsem jim prostě byla sympatická (nebo chtěli tu mou bagetu), a pak jsem nastoupila do vlaku. Vybrala jsem vodu, mobil, sluchátka a vytouženou bagetu. Juchú, sama v „kupéčku“ a mohu se pustit do jídla. Ještě vybrat ty dvě kolečka rajčat (které by mě sice nezabili, ale určitě by mě připravili o 100%-ní chuťový zážitek) a pustit se do jídla.
Vše fajn až na to… že tzv. seznamovací večírek ingrediencí v bagetě již byl jaksi po „závěrečné“. Většinou je bageta křupavá, paprika čerstvá a všechno ostatní má také svou běžnou barvu, vůni a chuť. Dnes to však bylo jinak. Bageta mokrá od zeleniny, šunka se šedavým nádechem a dressing také pofidérní chuti. Nuže, a bylo po zážitku.
Problém nastal v tom, že včera se asi neprodali všechny bagety, a tak jsem tu včerejší dostala dnes. Datum výroby 4.3.2014 plus Spotřebujte do 24 hodin. Ono by ani nešlo o to, že prodávají jeden den starou bagetu (vždyť ty na benzínce mají často i týden), ale pokud prodávám zboží se spotřebou do 24 hodin, měl by být vyroben alespoň v ten den. Nevadí, beru to jako vlastní chybu, protože jsem si měla zkontrolovat datum výroby. Příště otestuji paní prodavačku, jaké budou pohledy pokud si řeknu o jinou bagetu. Věřím tomu, že se na mě usměje a s radostí mi podá čerstvou, křupavou cestovatelskou pochoutku. Bez ironie.
Komentáře