Před pár dny jsem byla na lékařském vyšetření mimo našeho města. Přijeli jsme tam o něco dříve a tak jsme se pohodlně usadili v čekárně. Všude čisto, útulně a na stolku několik čísel známého ženského časopisu. Nebyly sice úplně nejnovější, ale vždyť rady staré tři měsíce by přece mohly být ještě aktuální. Nebo ne? No, většina i byla. Jen ta, o pečení piškotové rolády, pocházela snad z minulého století.
Otázka zněla: „Jak upéct piškotovou roládu, aby se nepřilepila na plech a nepraskala? „A odpověď? „Úplně jednoduše! Je potřeba plech dobře vymazat tukem na pečení a vysypat moukou. Po upečení nožem oddělit od plechu. Ještě teplý korpus přeložit na navlhčenou utěrku. Srolovat a nechat vychladnout. Po vychladnutí roládu rozbalit, utěrku vybrat a naplnit nádivkou nebo povidly.“
No super! Tak přesně takhle to dělala ještě moje babička. Až na to, že ona na to vymazání používala kvalitní domácí sádlo a ne nějaký pochybný kupovaný syntetický tuk na pečení. Při tehdejším pohybu také nehrozilo, že se přebytečný nespálí a ztloustneme, jak je tomu nyní.
A vlhká utěrka? Babička prala utěrky v rukou. Jen v čisté horké vodě. Občas je i vyvařila. Ale dnes? Vše se pere v pračce s voňavým práškem a aviváží. A tak máte roládu nejen s jahodovým povidly, ale také s vůní. Například jasmínu. O tom, že utěrku po jednom použití musíte vyprat, ani nemluvím.
Když piškot upečete, bez pomoci nože ho z plechu nedostanete. Neboť navzdory tomu, že jste ho vymazali silnou vrstvou tuku, vysypali silnou vrstvou mouky, těsto se téměř vždy přilepí. Minimálně u okraje. A tak pěkně vezmete drátěnku a drhnete. Další práce navíc. Máte opravdu tolik času? Já tedy ne!
Vyřešila jsem to velmi jednoduše. Při pečení používám zdravý rozum a „moderní vynález“ s názvem papír na pečení.
Kromě toho, že nemusím pracně plech vymazávat, nemusím ho po použití ani pracně mýt. Roláda se nepřilepí a zatočit ji mohu ještě za horka. Rovnou s papírem. Plech zůstane čistý. Stačí ho setřít vlhkým věchtíkem. Po vychladnutí odrolovat, papír vyhodit a můžu plnit.
Při minimálních nákladech, když 20 metrů pečícího papíru stojí cca 40 korun, tak získáte řadu výhod. Snadná manipulace je jen jednou z nich. Mnohem významnější je podstatné snížení spotřeby tuku a mouky na vymazání a vysypávání. Piškot tak bude lehčí, nadýchanější. Pokud ho naplníte domácím džemem místo tukové náplně, o svou váhu se bát už vůbec nemusíte.
O tom, že nahradit se dá nejen utěrka, ale i samotný papír na pečení, svědčí i tato fotka. Pochází z kuchyně mé bývalé tchýně, kterou mám, mimochodem, velmi ráda. Zřejmě neměla při pečení nic jiného po ruce a tak na roládu použila noviny. No uznejte, nemá to své výhody? Ke kávě si můžete dát zákusek a z něj si přečtete i nejnovější zprávy 🙂
Ale teď vážně. Žádné experimenty s novinami nedoporučuji. Tiskařská barva může způsobit rakovinu. To už raději ta voňavá utěrka …
Můj osvědčený recept na piškotovou roládu
Na jeden plech potřebujeme:
- 6 vajec
- 3 PL třtinového cukru
- ¼ čajové lžičky stevie koncentrátu
- ½ čajové lžičky kypřícího prášku z vinného kamene (bez fosfátů)
- 6 PL mouky (špaldové, žitné, pšeničné …)
-
špetku soli
Z bílků a špetky soli vyšleháme tuhý sníh. Přidám cukr a stevii. Šleháme do rozpuštění cukru. Postupně zašleháme žloutky. Nakonec přidám mouku s kypřícím práškem. Rozetřeme na plech pokrytý papírem na pečení. Peču při teplotě cca 190 st. C asi 15-20 minut.
Podobné články:
Komentáře