Nenechte se zmýlit televizí, vyvýšený záhon je jiné

Pěstování zeleniny mají mnozí lidé spojené s velkou námahou. Je třeba se shýbat k zemi a z toho bolí záda ale i nohy. Pletí plevele je činnost, které se nedá vyhnout. A i sběr ředkviček, kedluben, červené řepy, mrkve, to vše nás nutí shýbat se a čerstvé a zdravé vitamíny vyvažují bolesti zad. Ale to, co se zdá neměnné a jasné může být i jinak.

Kdyby byla země výše, nemusel by člověk níže. Přání je otcem myšlenky a tak se objevují různé vychytávky, jak pěstovat zeleninu a nemuset se k ní ohýbat. Nebo alespoň neohýbať se tak velmi. Najdete je v magazínech a nezaostávají ani televizní programy pro zahrádkáře a hobby. Představují různé zvýšené či vyvýšené záhony.

V principu se jedná o ohradu z prken nebo kamene či cihel, naplněnou zeminou. Někdy jde o dřevěné bedny, ale viděl jsem už i vybetonované. Někomu stačí výška ohrady 15 centimetrů, někdo jde až do výšky půl metru. Substrátem naplněný prostor zvýšeného záhonu stačí obcházet dokola a obrábět nebo sbírat úrodu prakticky vestoje. Nebolí záda, pěstování zeleniny se stává zábavou.

sazenice ve vyvýšeném záhonu

Skutečně?

Zejména v případě toho betonového zvýšeného záhonu bych rád viděl, jak po pár letech bude někdo vyměňovat substrát. Nebo ho bude přihnojovat nakupovanými hnojivy?

Myslím si, že všichni, kteří si doma postavili zvýšený záhon tak, že sestrojili nějaký prostor z desek, cihel či kamene a naplnili ho zemí, se nechali „nachytat“ vzhledem a nepochopili princip vyvýšeného záhonu.

Pravý vyvýšený záhon vychází z německé kopy. Obsluha takového záhonu vestoje není cílem jeho budování, ale příjemným bonusem. Vyšší úroveň zeleniny nad ostatním povrchem zahrady je důsledkem skrytých procesů, které bohužel mnozí redaktoři televizních pořadů i amatéřští budovatelé takových rychlých řešení nepochopili.

Hlavním cílem německé kopy je zlepšení kvality půdy a zvýšení úrody použitím již nepotřebných zbytků rostlinstva ze zahrady, moderně označovaných jako „odpad“. Odumřelé a staré stromy, které již nerodí, větve z řezu stromů nebo vinné révy, listí, hnůj, sláma nepoužitelná pro dobytek, staré seno či čerstvě nasekaná tráva. To vše se navrství od nejhrubšího po nejtenčí, překryje vrstvou zeminy. A nejlepší je, když se vrchní vrstva humusu z místa, kde se pahorkový záhon nebo ohrazený vyvýšený záhon buduje, odstraní, vykope se mělká jáma, do které se kmeny stromů, haluze, a jiný materiál ze zahrady naskládají, použije na zakrytí takového záhonu.

německá kopa

V procesu rozkladu rostlinných zbytků za pomoci hmyzu a žížal se promění dřevo na výživný substrát a teplo. Zelenině je od kořínků o trochu tepleji, než v okolní zemi, takže roste lépe a déle do podzimu. Vy si tak uklidíte v zahradě, rostlinný odpad nemusíte pálit a tím ničit živiny v něm, ale vše využijete ve svůj prospěch a dopěstujete si zeleninu snadněji a levnější, protože nemusíte kupovat hnojiva, vyvýšený záhon si je vytvoří sám.

německá kopa

Podle tloušťky kmenů a větví je životnost takového záhonu asi 5 až 7 let. Po celou dobu hladina substrátu v záhoně klesá, proto je dobré ho doplňovat kompostem. Na konci životnosti je dobré postavit nový vyvýšený záhon a na místě toho zrušeného ponechat běžný záhon a přebytečný substrát použít na jiné záhony či ke stromům, dodá rostlinám živiny.

vyvýšený záhon

Recyklace starých rostlin i trávy je efektivním způsobem hospodaření, ušetříte nemálo peněz a problémů s odpadem.

A když na naučíte povrch zeleninových záhonů mulčovat slámou nebo i čerstvě posekanou trávou, zjistíte, že ani plevelu se mezi zeleninou nedaří a nemáte co plít. A nemusíte se trápit, co s trávou, kterou nemáte jak zkrmit. Vaše zahrada zůstane bez kouře, smradu a plevele. A samozřejmě bez bolavých zad při pěstování na vyvýšených záhonech, které navenek nejen dobře vypadají, ale uvnitř i dobře fungují.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..