V sezóně si zahrádkář moc neodpočine. Buď je sucho a teplo a tedy je potřeba zalévat zeleninu, aby neuschla a plodila, anebo prší, a zalévat nic není třeba, protože všechno roste jako z vody, a i tráva, takže je-li na velké ploše, je potřeba sekat. A to u nás je.
Někteří lidé zalévají zeleninu raději ráno, jiní radši odpoledne. Každý má na ten svůj způsob svou výmluvu. Já si myslím, že odpoledne zeleninu zavlažují lidé, kteří chodí do zaměstnání a vlastně jindy ani nemají čas. Takže po příchodu domů zapnou zahradní čerpadlo, natáhnou hadice a zalijí celou zahradu. Ale znám i lidi, kteří mají celý den čas a zalévají zahradu jen navečer. Protože prý po těžkém a horkém dni je potřeba doplnit rostlinám vláhu.
Já to vidím jinak. Já netrávím večery u televize, ale pohybuji se po zahradě, občas se projdu i večer při měsíčku, kdy je už v údolí klid, jen občas se pes někde ozve a v oknech blikají obrazovky. A vím, jaká je na trávě rosa a jak mám mokré boty. A když už ve tmě lovím plzáky, jak jen v gumákách, i když nepršelo několik dní. Protože běžné boty byly promočené a nohy prochladlé. Zkrátka večer si rostliny dokáží zajistit vláhu a zalévat je tedy před večerem nemá význam. Leda že bychom chtěli, aby rajčata a okurky byly na noc vlhké a dříve chytly plíseň.
Proto zalévám časně ráno. Raději si přivstanu, kolem šesté právě vychází slunce za kopcem, ještě nepálí, ale již začíná dobíjet baterky solární elektrárny. Zalévám zeleninu ručně plastovou konví a než obejdu všechny záhony a někdy i keře, tak mi to trvá dvě hodiny. Tedy končím s ranními pracemi na hospodářství, včetně krmení slepic, když už je slunce tak vysoko, že začíná připalovat a je dobré se schovat v chládku. Tehdy přijde čas na snídani i pro hospodáře, hezky na terase pod solárními panely 😉 Protože vstávám relativně zavčasu a spát chodím velmi pozdě, tak proč nevyužít sparné letní poledne a nezdřímnout si trochu 😉 I tak venku v tom horku se toho nedá moc dělat. Hlavně ale zelenina dostane dost vláhy na to, aby se přes den mohla ochlazovat a netrpěla suchem. A s vycházejícím sluncem i oschne, pokud jsem ji nedopatřením zalil i na listy, a suchá rajčata lépe odolávají plísním.
Ne vždy je sucho
Máme štěstí, že naší lokalitě se problémy vyhýbají. Jen ve zprávách se dozvídáme, kde všude lijáky a bouřky kterou vesnici vytopili. Ne, že by mě to zajímalo, ale soused bez rádia nevydrží a i když mám „plotovou slepotu“, tak hluchý být nechci. A na druhé straně, naše dost velké a široké pozemky díky regenerativnímu způsobu péče o půdu dokáží nasát nadprůměrné množství srážek. A též si podržet vláhu déle, než běžné pozemky. A tedy tráva roste jako běsná a déle. Zatímco sousedům stačí posekat na drn a louky téměř vyschnou, jak jsou spálené, a mají se sečením pokoj, u nás to vypadá jinak. Protože trávu považujeme ne za problém, ale za zdroj. Používáme ji na mulčování kolem stromů, kolem keřů, i na záhony.
Toto léto je nevyzpytatelné, už mnohokrát nepršelo, i když předpověď to tvrdila. Tak jsem se naučil nastartovat křovinořez na loukách pod stromy anebo pustit elektrickou sekačku pro trávník kolem domu a v předzahrádce raději den po dešti. Nechám tedy trávu zvenčí trochu proschnout, současně za ten den i trochu povyroste, a pak ji zakrátím. Tolik, aby se po ní dalo pohodlně chodit, ale aby dokázala chránit půdu před nadměrným vysušováním. Tím si zem podrží schopnost absorbovat další srážky, takže ani následující déšť pro nás nemusí znamenat problém s erozí a odtečením vody pryč. Zůstává u nás. Takže se u nás nemusí tolik zalévat 😉
I když je léto na hospodářství náročné, mám to tady rád a s městem bych neměnil. I když je tady stále co dělat, buď sekat nebo zalévat. Ale neumím si představit, že bych vydělával v kanceláři na to, abych platil za vstup do fitka a potil se se železy v klimatizované místnosti. Na vesnici si udržuji dobrou formu na čerstvém vzduchu užitečným pocením se.
Podobné články:
Komentáře