web analytics
Čvc 142017
 

Na obědy chodím, tak jako většina zaměstnaných lidí, do nedaleké restaurace. Vaří tam chutná jídla, je tam milá obsluha a ceny jsou přiměřené. Nikdy netřeba dlouho čekat. No občas se nevyhnu tomu, abych neuslyšel, co si ostatní hosté říkají nebo jak si objednávají jídla. Zejména proto, že pohled na moje porce vzbuzuje překvapení nebo údiv. O to více mě překvapuje, co všechno si lidé o jídle stále myslí.

Ačkoli nerad, musel jsem si před pár lety přiznat, že moje postava už dávno nepatří k atletickým. Přestože jsem vedle náročné práce v IT oboru si vždy našel čas na cyklistiku a skutečně jsem zvládl i stovku km dát v jeden den a druhý v den v práci jsem normálně podával běžný výkon, měl jsem svůj „socialismus“, a jak mě zatěžoval jsem zjistil, když jsem svůj šestnáctikilový „batoh“ shodil. Nejen, že mě přestali bolet záda, ale i to bicyklování šlo jaksi snadněji. Navíc moje štíhlejší postava si mohla dovolit nosit už starší rifle, které jsem poslední roky pro své břicho už nezapnul. Najednou byly dobré.

Tak jako přibírání na váze z běžných cca 82 kg na prý zdravých 98 kilo šlo pomalu, (relativně) pomalu šlo i hubnutí. Jako většina lidí, hledal jsem možnosti nejprve ve změně stravy. Protože jsem byl rekreační sportovec (a jsem i nyní), věděl jsem, že pohybu mám dost a i výkonnosti na rozdávání pro vrstevníky. Můj problém byl tedy ve stravě.

Samozřejmě, že jsem si přečetl množství webových stránek, včetně těch o a pro sportovce, o jejich stravování, metabolismu, potravinách. Věnoval jsem čas i knihám o jídle a (p)otravinách. Dlouho jsem se prokousával balastem a „odděloval zrno od plev“. A mnoho postupů a teorií (či zkušeností jiných) vyzkoušel na sobě. Jediné, co jsem neudělal, nedržel jsem žádné diety. Žádné krátkodobě zaměřené experimenty, po kterých bych se vrátil k původnímu stravování a tedy i původnímu tloustnutí. Natolik chochmesu jsem měl vždy, abych věděl, že tudy cesta nevede, že to chce systematický přístup.

Vynechal jsem mléko, sýry jsem jíst nepřestal. Po čase jsem vynechal jogurty – kupovával jsem si ovocné, ačkoliv jsem si vždy vybíral ty bez kukuřičného škrobu a fruktózového sirupu. V posledním období je to těžké takové vůbec koupit. Tak jsem je přestal jíst úplně. Dokonce jsem jeden čas jedl takzvanou dělenou stravu. To v naší restauraci představovalo vynechávání příloh. Maso ano, těstoviny, knedlíky, brambory, rýže ne.

Tyto mé různé experimenty trvaly vždy dost dlouho na to, aby se dalo mluvit o prokázaném výsledku. Ať už pozitivním nebo negativním. Tedy žádné tři týdny diety a pak hurá nacpat se zákusky. Vždy alespoň půl roku.

Jaké byly výsledky změny stravování?

Nejdříve jsem zastavil přibírání. To není špatná zpráva. Dokonce jsem si držel svou váhu asi dva roky. Sice s bříškem, ale plné pracovní nasazení i dvanáct hodin denně, někdy více včetně stovek km na služebních cestách autem, o víkendech nebo na dovolené desítky km na kole denně. Ale stále se mi nedařilo zhubnout. Nesladil jsem ani čaj ani kávu, nejedl jsem zákusky, nekupoval výrobky zahušťované (přidaným) škrobem, nepil slazené sycené nápoje, piva za rok tolik, což je denní spotřeba hospodského štamgasta. Žádné sušenky, tyčinky, bonbony, chipsy, nic. Jistě, spánku mnoho nebylo, byly dny kdy jsem byl v posteli jen pět hodin, zato i takové, kdy jsem spal hodin jedenáct.

Jak tedy zhubnout? Abych parafrázoval Halinu Pawlowskou, co mám jíst, abych zhubl? Protože abych netloustl, jsem přestal jíst hodně věcí. A nikdy jsem nezačal kouřit, jen pro doplnění.

Pomohl návrat ke kořenům

Jak to už většinou bývá, vše dobré už bylo dávno vymyšlené. A tady se mi dere na jazyk a klávesnici ještě jedna myšlenka: „Dnes se nic nedělá pro lidi, jen to, na čem se dá vydělat“.

Abych to rozšifrovat, začal jsem si stále více uvědomovat, že v obchodě koupím takové potraviny, které jsou prospěšné pro jejich dodavatele, ale ne pro mě. A že všechny současné novinky nemají nic společného s mým dobrem. To musím hledat v minulosti. Ani ne tak své, jako celého lidstva.

V situaci stále neúspěšného snažení se o zhubnutí (které nebylo motivováno cílem dobře vypadat, ale dobře se cítit a být zdravý) jsem náhodou narazil na Paleo stravu a její principy. A protože se v některých bodech shodovaly s námi doma vypozorovanými skutečnostmi, dohodli jsme se doma, že tomu dáme šanci a zkusíme tyto principy nastudovat a postupně uvést do praxe, v rámci dostupných možností samozřejmě.

Ve zkratce zkusím vysvětlit, jak my doma chápeme paleo stravování. Mělo by se jednat o přípravu takových jídel, které by byl schopen uvařit „pračlověk“ bez dostupných umělých, v továrnách vyrobených přísad, náhrad nebo „průmyslových potravin“. Vše, co se použije na přípravu jídla, má být dostupné i bez chemický kotlů a varen. A protože jsem Evropan, má to pocházet z tohoto kontinentu. Tvor žijící na kontinentu má své trávicí ústrojí, enzymy a bakterie uzpůsobené na trávení zde se nacházejících potravinových zdrojů.

Banány, grapefruity, sója, brambory, arašídy, palmový tuk, rýže byly automaticky z našeho jídelníčku diskvalifikovány.

To, co si „pračlověk“ (aniž bych ho chtěl situovat do druhého století před naším letopočtem nebo sto tisíc let zpátky) ulovil nebo našel, představuje bílkoviny, tuky, vitamíny. Cukr pouze pokud ve zralém ovoci. Prakticky bezškrobová strava. Co se prakticky shoduje s nepůvodními potravinami v Evropě z odstavce výše.

Cesta vede přes bezškrobová jídla

Když jsme si uvědomili, že bychom měli jíst jen jídla, které neobsahují škrob a nepůvodní plodiny, pak už bylo docela snadné vědět, jak bude vypadat naše každodenní strava.

Úplně jsem přestal jíst brambory v jakékoliv podobě. Přestal jsem jíst rýži, těstoviny, knedlíky, buchty. Vyřadil jsem úplně pečivo (je jedno jestli bílé, černé, celozrnné nebo xxxx-zrnné a cojávímještě jaké) a také jsem přestal kupovat chléb. Jediný chléb, který u nás doma jíme, je kváskový chléb. Vzhledem k procesu, který v něm probíhá, obsahuje (jestli) minimum lepku a žádný cukr (přečtěte si složení chleba v obchodě!). Jím hodně masa a k němu hodně zeleniny. Zeleninu si pěstujeme sami permakulturní způsobem, tedy bez umělých hnojiv a chemických postřiků. Stejně tak ovoce, které i sušíme (solární sušičkou).

Moje běžná porce oběda vypadá tak, že je tam pořádný kus masa a k němu alespoň tolik nastrouhané nebo nakrájené čerstvé zeleniny, bez octa, nálevů či jiných dochucovadel. Tím, že nejím průmyslově vyráběný cukr, tak se mi napravili chutě a velmi citlivě vnímám přirozenou chuť každé suroviny, každého jídla. Vysazení jídel s glutamátem nebo fruktózou dělá divy.

Koupit masné výrobky v našich obchodech je problém, aby neměli složení na šest řádků. No dá se. I na gril či pánev, i do hrnce. Časem si vypěstujete zkušenost a cvik přečíst si složení, jestli náhodou výrobce „nevylepšil“ oblíbený výrobek. Pokud kupujeme zeleninu mimo sezóny, dáváme si pozor, aby to bylo od slovenského nebo českého producenta. Ten má kratší zásobovací trasy, než španělští, tudíž je větší předpoklad, že plody byly sklizeny dozrálé a ne zelené. A když si pěstujete zeleninu sami na zahradě nebo i na balkoně, tak její chuť a vůně ve vás zůstane a takto snadno v obchodě vyberete rajče zralé a odlišíte ho od jen zčervenaného ve skladu.

Devět kilo za pět měsíců

Změna stravování na paleo styl přinesla své ovoce vcelku rychle. Od jara do léta jsem zhubl devět kilo! Bez trápení svého těla na schodech, v posilovně nebo nesmyslnými cviky, jak to často vídat v televizních show o hubnutí. Bez škrobů / cukrů, které jsou do potravin přidávány výrobci, aby na nás více vydělali. Malý obsah cukrů v jídlech způsobuje menší výkyvy cukru v krvi, tím pádem nejsem tak rychle hladový, nejím „do zásoby“, nenabaluji tuk. Vláknina, vitaminy, ale zejména bílkoviny a tuky poskytují mému tělu dostatek energie i stavebních látek pro údržbu těla. Nejsem hladový, nejsem unavený, a hlavně nejsem těžký. A ne pár týdnů, už jsou to roky!

Přes podzim, zimu a další jaro (2014/2015) jsem zhubl dalších sedm kilogramů a nyní si držím svoji stabilní váhu cca 82 kg. Jsem ve skvělé formě. Chválí mě také můj lékař všeobecný, i neurolog.

Jak to souvisí s mými obědy během pracovní doby?

Protože majitelku restaurace, kam chodím na obědy, znám celý život, nebyl problém se s ní dohodnout. Připravuje mně a malé skupině lidí jídla na paleo styl. Tedy maso doplněné čerstvou zeleninou bez nálevů. Žádné brambory, knedlíky, rýže, těstoviny, hranolky, buchty. Nic co by zavánělo moukou. Používat kvalitní suroviny ji naučila její matka, která s ní reštiku rozjížděla. A věřte mi, že to na chuti těch jídel je znát. Už vědí, že kukuřičná zrna nepatří do zdravého jídla, ačkoli mnohým chutnají, protože kukuřice není zelenina ale škrobovina.

A tak když jdu nyní na oběd, dostávám maso s ohromnou spoustou nakrájeného zelí, nastrouhané červené řepy, mrkve, bílé ředkve, cuketu, rajčata, papriky, okurky, sem tam zelené vždy ve vyvážené a i na pohled pěkné úpravě. Když takovou porci sním, vydržím dlouho najedený. Obsahuje totiž vždy dostatek bílkovin i tuku, abych měl i energii i materiál na „údržbu“ těla. Enzymy v zelenině mi pomáhají dobře trávit, vláknina a voda v ní zaplní žaludek, vitamíny a stopové prvky zlepšují mou imunitu. Co z toho dokážou vaše knedlíky, hranolky nebo „zdravá“ rýže?

Absence přidaného cukru a škrobů v jídle nezvyšuje zbytečně mou glykémii, aby vzápětí po úklidu nadměrného množství cukru v krvi inzulínem jsem pocítil hlad a opět hledal „něco malého“ k jídlu. To by způsobilo věčně trvající kolotoč výkyvu glykémie, úklidu přebytečného cukru a opětovné jedení. To může vyhovovat pouze prodejcům potravin …

Kontrolní otázka:
Nepochybuji, že každý z vás ví, jak vypadá prase. Jak vypadá tlusté prase.
Kolik slaniny za svůj život sežere takové prase? Kolik sádla nebo rostlinných tuků zkonzumuje za svůj život?
Ani gram. Z čehož je pak ta slanina na jeho bocích?

Správně. Z kukuřice a pšenice … ..

Co je hlavní složkou moderních potravin?

Tak proč se stále bojíte másla nebo tučného bůčku?

Během cyklodovolené v 2014 jsme si v malé místní prodejně kupovali uzený bůček na večeře v penzionu, když se nám nechtělo už večer do města. Paní nám chtěla dát takový libovější, prý na linii. Jsme ji zastavili, že ten nechceme, chceme dobře prorostlý. Nechtěla věřit, že přítelkyně tak dobře vypadá a přitom toto jí. Nakonec se sama přiznala, že po celém dni v řeznictvích nemůže maso ani cítit a jí jen chléb, buchty, těstoviny. Do sto kilo neměla daleko, z té druhé strany, žel. A pak že řezníci jsou tlustí. Určitě ne z masa ani slaniny.

Když si příště nebudete v restauraci troufat na celou porci, nedávejte si polovičku z každého. Tím nic nevyřešíte. I přes menší množství jídla bude mít váš organismus stále stejný problém s glykemickým indexem vašeho oběda a bude provádět tytéž „cukrové cvičení“, jako kdybyste snědli celou porci. Jen při tom budete podvyživení. Určitě jste už slyšeli o obezitě z podvýživy. Bohužel, je to realita. Lidé ve snaze zhubnout jedí málo, tělo nemá dostatek energie ani stavebních látek a jen otéká a puchne. Žádné svaly znamenají žádnou kondici, problém s pohybem, a tuk zatěžuje klouby, svaly, srdce.

Hladověním ještě nikdo nezhubnul. Přestaňte jíst brambory, kukuřici, jiné škrobovité (a škrob přidávaný do jiných polotovarů a průmyslových potravin) a mouku i moučná jídla, raději si dopřejte čerstvou zeleninu, pokud možno z tržnic a soukromých zahrad jako přílohu k masu a uvidíte, jak pomalu postupně půjde vaše tělesná hmotnost dolů. Spolu s tím se vám bude snadněji chodit, snadněji dýchat, odejdou „najednou“ mnohé bolesti.

Když se rozhodnete pro dělenou stravu, dělte ji správně a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat.

 Zanechat komentář

Můžete používat tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(vyžadované)

(vyžadovaný)