Balkonová rajčata III.

Výborným osvěžením v letních vedrech jsou nepochybně právě dozrávající červená rajčata. Vždyť stačí obyčejný dobrý chléb, k tomu trochu másla, jedno či dvě rajčata a skvělé jídlo je hotové. Jestli bude opravdu nejen chutné, ale i voňavé, závisí od našeho výběru rajčat.
Kdo si však v červenci zajde místo na trh raději do supermarketu a koupí si tam dovozové španělské rajčata, podle mě buď nepřemýšlí nebo na všechno kašle. I na své zdraví. Vždyť rozdíl, nejen v chuti, ale i v kvalitě a množství obsahových látek, je podstatný.

moje první úroda

Ty dovozové možná dozrávají ve Španělsku právě teď, v červenci, ale protože k nám procestují stovky kilometrů, musí se sbírat ještě nezralé. Zbarvují se, schválně neříkám, že dozrávají, jen cestou v kamionech. Nikdy nebudou takové chutné a voňavé jako ty, které si koupíte na trhu přímo od pěstitele. A to nemluvím o tělu prospěšných látkách. Je velmi pravděpodobné, že naše rajčata, z českého pole, byly ráno ještě na rostlině, čerpali živiny ze země a ze sluníčka. Jsou tedy jsou opravdu čerstvé, plné energie a živin.

Extra třída jsou však rajčata, které si vypěstujete sami. Vždy víte, čím jste je polili nebo přihnojili. Odtrhnete je jen tehdy, když jsou opravdu zralé. Kdo nemá dost velkou zahradu, postačí mu na jejich růst i balkon. Keříčková rajčata, které pěstuji i já, jsou zcela nenáročná.

Daří se jim výborně i na balkóně orientovaném na jih, kde celý den peče slunce. Nevadí jim ani horka, co u nás přetrvávají už několik dní. Jen jsou jaksi více žíznivé. Nyní vyžadují zálivku minimálně dvakrát denně. Spotřebuji při tom pokaždé 6 litrů vody. Ale výsledek určitě stojí za to.

Právě včera jsme ochutnali první „úrodu“. Množství by sice na kečup nestačilo, ale chuťový zážitek to určitě byl. Krásná barva, hladký povrch a chuť jemná sladko-kyselá. Zkrátka lahůdka.

Takto chutná opravdové rajče!