Tuto oblíbenou jarní bylinku můžete jíst pouze brzy na jaře. Když je její čas, mnozí sběrači se vydávají do lesů, aby si donesli domů zdraví podporující a aromatickou rostlinku, vlastně jen její listy, protože je to rostlina chráněna. Cibulky se nesmí přesazovat z přírody do zahrady. No my jsme ji chtěli mít i ve své zahradě. Na druhý pokus se nám podařilo medvědí česnek vypěstovat i v naší nové zahradě.
Nejprve jsme si vytipovali vlhké a stinné místo, kde by se mohlo medvědímu česneku dařit. Koupili jsme si sáček semen a vyseli ho. Celé jaro jsme to místo chránili a pozorovali, kdy začne růst. Ani do podzimu se neukázalo nic, co by medvědí česnek připomínalo. První pokus o pěstování skončil neúspěchem.
Koncem léta prošlo místo, kde byl medvědí česnek vysetý, rekonstrukcí a už nebylo vhodné k pěstování vlhkomilných rostlin. No v naší velké zahradě jsme našli jiné podobné. Za kamennou přístavbou k sousedovu domu na naší jižní hranici je vlhké místo z podzemních proudů vody, které tečou našim pozemkem. Slunce je tu jen zrána a navečer, jinak je celé místo ve stínu.
Na jaře jsme dostali sazenice medvědího česneku v květináči, koupeno v zahradnictví. Ihned šli cibulky do země a místo jsme si označili, abychom náhodou malé cibulky nevykopali, nepoškodili či nevykosili. A čekali jsme, jak se to bude vyvíjet tentokrát.
Nejprve se ze země dostalo pár malých lístků, které se zvětšovaly a dostávali svůj charakteristický vzhled. Neodolali jsme a jeden ochutnali. Ano, je to medvědí česnek. Lístky mohutněly, zvětšoval se jejich počet a dnes máme v zahradě pěknou sazeničku této pochoutky. Později dokonce medvědí česnek rozkvetl bílými květy. Uvidíme, zda se podaří rostlině vysemenit a rozrůst se pomocí semen.
Zdá se, že jsme našli našemu medvědímu česneku vhodné místo. Když se mu bude dařit tak, jako první rok po vysazení, budeme si moci každé jaro dopřát pár soust této aromatické lahůdky.
Podobné články:
Komentáře