Máte ještě ve sklepě odložená jablíčka z loňské úrody? Neboť já ještě trochu mám. Zabalené pěkně v bublinové fólii a přikryté starým kobercem. Věru takové pohodlí jsem jim připravila. Přitom jsem ani netušila, jací jsou to otužilci. Nevím sice, jestli by takto přezimovaly všechny, ale jednomu se podařil opravdový kousek. Přezimovalo venku. Bez deky, bez čepice i bez koberce.
Když jsem loni řešila otázku, kam uložit úrodu jablek, napadlo mě koupit domácí sušárnu ovoce. I když to nebyla malá investice, z praktického hlediska se vyplatila. Jablíčka, které by se možná ani nevešla do chaty, se mi po usušení v pohodě vešli do několika plastových nádob a čtyř zipsovacích sáčků o velikosti asi tak 30×40 centimetrů. Sušené ovoce je sice vynikající, ale zakousnout se do křupavého jablíčka z vlastní úrody uprostřed zimy, to se komukoliv nepodaří. Ani mně se to občas nedaří. Zvláště tehdy, když je venku silný mráz a jablíčka navzdory izolaci a starému koberci namrzají. Po rozmrazení už nejsou tak křupavé a navíc rychle hnijí.
Překvapení při úklidu zahrady
Při letošním úklidu zahrady mě však čekalo překvapení. Jak si tak hrabu spadané listí, najednou netrefím na cosi tvrdé. Zahrabu hlouběji a co vidím? Zapomenuté jablíčko. Tedy bylo jich tam několik. Téměř všechny však již byly nahnilé a vhodné akorát tak do odpadu. Kromě toho jednoho.
Krásné žluto-červené jablíčko bylo zimou doslova nedotčené. Hladká celistvá slupka ukrývala křupavou, sladkou a šťavnatou dužninu. Jediné chybičky krásy bylo mírně znečištění slupky mokrým listím. Ale to vyřešilo trochu čisté vody.
A co jablíčku pomohlo v pohodě přežít dlouhou zimu? Zřejmě ho ochránila silnější vrstva listí v kombinaci s neposečenou trávou mezi záhony. Každopádně je to dost neobvyklé, aby jablíčka v našich podmínkách přezimovaly venku. A ačkoli mě to potěšilo, zkoušet takto skladovat letošní úrodu určitě nebudu.
Podobné články:
Komentáře