Ke koloritu sídlištního bydlení ve městech neodmyslitelně patří popelnice. Nejdříve to byly plechové kuka-nádoby, později velké kontejnery a postupně k nim přibyly další různobarevné, s přesně určeným využitím podle obsahu. Ale kontejnery na odpad se nacházejí také v obcích s menším počtem obyvatel.
Protože život na vesnici se od toho městského v mnoha rodinách neliší. Lidé ráno vstávají, aby šli do práce, odpoledne se zastaví v obchodech, aby nakoupili, co si v současnosti neumí nebo nechtějí sami vypěstovat. A nakoupené potraviny i jiné zboží samozřejmě jsou zabaleny. Ne do papírových sáčků, balicích papírů, potažmo do novin, jak si pamatují ti dříve narození. Většinou do plastových obalů, některé nápoje do kovových plechovek. A tak s nákupem domů vláčíme i odpad.
K životu na vyšší úrovni patří také kultura. A pro mnohé to bohužel nepředstavují knihy. Čas od času se ve dvoře objeví velká krabice od velké televize. Však když se do zahrady nedá jít, protože prší, protože je sucho, protože je zima, nebo je teplo… tak co by se doma dělalo? Nic, čumí se do bedny. Ale zatímco ty obaly od potravin lehce hodíme do popelnice, ti lépe vychovaní plasty do žlutých igelitových pytlů, které nám rozdává obec, obal od plochého televizoru se tam nevejde. Co s ním? Někde si umí poradit. Nezůstane po něm ani smrad. Vlastně ten smrad ano, chvíli se vznáší nad zahradami.
Někteří se snažíme svým způsobem života na venkově přiblížit způsobu, kterým žili naši předkové. Ne množstvím dřiny, kterou zakoušeli, ani bídy, kterou třeli, ale smýšlením. Kdysi se nic nevyhazovalo. Všechno se opakovaně používalo, bylo-li třeba i opravilo. A sloužilo dál, často jinému účelu, než bylo původně plánováno. Prázdné PET láhve tak namísto ekologické likvidace ihned po prvním využití obsahu mohou ještě léta sloužit jako mikroskleník pro rostliny, trychtýř nebo odměrka na krmivo pro drůbež. Starý hrnec jako krmítko. Kuchyňský odpad jako surovina do kompostu. A tak bych mohl pokračovat.
Teprve potom použité věci skončí jako komunální odpad. Samozřejmě roztříděný podle použitého materiálu s ohledem na možnou recyklovatelnost. Aby se naši potomci nemuseli brodit po kotníky v odpadu, rozházeném v přírodě. Neboť to životní prostředí kolem je naše a rozhoduje o našem zdraví.
