I kvalitní rýč mi v rukou praskl

Pravidelná práce v zahradě vyžaduje kromě skutečného zájmu o tuto činnost a dostatku volného času i kvalitní vybavení a nářadí. Začít se sice dá také s levnějším, ale dříve či později každý zahrádkář přijde na to, že levné nářadí nic nevydrží, opakované nákupy zahradničení zbytečně prodraží a s levným nářadím se také špatně pracuje, člověk se stále rozčiluje a nic ho nebaví. No občas se stane, že se poškodí i kvalitní výrobek, který předtím dobře sloužil roky.

Přesně to se mi přihodilo toto jaro. Zašli jsme do staré zahrady vykopat nějaké květiny, abychom je přenesli do nové zahrady. Z auta jsme vybrali plastové bedýnky a osvědčený nerezový rýč Florabest, koupený před dávnými lety v Lidlu. Mezi adepty na stěhování byla i jedna starší růže, kvetoucí žlutě. Samozřejmě, že mezi jinými květinami, které měly být stahovány v jiném termínu.

Jak nepoškodit ostatní rostliny a vybrat starou růži s hrubým kořenem? Opatrně obrýt, přerušit všechny boční kořeny a opatrně vypáčit ze země. Už jsem to dělal toto jaro mnohokrát. Přestěhovali jsme osm stromů, mnoho keřů a desítky květin na nové místo. Jenže tato růže již byla asi na starý rýč příliš mnoho. Ozvalo se „chraps“ a když jsem se podíval, co se stalo, našel jsem na rýči dvě praskliny.

ryc

Škoda. S tímto rýčem z nerezavějící oceli jsem pracoval v zahradě rád. Nikdy jsem s ním klasicky neryl záhon, to se v naší permakulturně pojaté zahradě nedělá. No vykopal jsem pár starých suchých stromů i těch živých, které jsme převezli na nové místo. Vykopal jsem s nim desítky jam pro nové stromy a ovocné keře. Rýč je pevný, neohybá se jako levné plechové, dobře proniká do země a dobře přerušuje kořeny. Výborně se drží v ruce a po práci se dobře čistí.

Když jsem viděl, jak vypadá náš starý rýč, byl jsem smutný. Práci jsme opatrně dokončili, květy vykopali i zasadili v nové zahradě. No smutnější jsem byl, když jsem v pondělí obešel prodejny zahrádkářských potřeb v našem městě. Levných plechových rýčů, které se snadno ohnou, mají všude plno. Občas se dal najít i kovaný ocelový rýč, ale takový nerezový nemají nikde, protože je prý drahý. No ano, strojí jako tři plecháče, ale vydrží více, než dva tucty levných rýčů.

Nakonec jsme koupili nerezový rýč v krajském městě. Vypadá skoro stejně, pracuje se s ním stejně, tak doufám, že vydrží také stejně.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..