Dosušili jsme

Každý rok po sklizni jabloní a hrušní část ovoce sníme a část uskladníme na zimu. A protože ovoce dozrává postupně, máme dost dlouhou dobu čerstvé ovoce na stole a ani sušení neprobíhá nárazově, ale také postupně. Prakticky několik týdnů u nás běží elektrická sušička ovoce několik hodin denně.

Elektrická sušička je spotřebič, jako každý jiný a my si nedovolíme nechat ji běžet bez dozoru. Takže sušíme několik hodin ráno, dokud je někdo doma a pak odpoledne, když někdo přijde první domů, dokud nejdeme spát. Protože sušení probíhá na několika plátech na sobě, nejintenzivnější je na spodním plátu a směrem nahoru intenzita sušení klesá. Každé dvě hodiny proto spodní desky zkontrolujeme, zda už jsou plátky ovoce suché. Pokud ne, vrátíme je zpět, pokud ano, na spodek „postoupí“ vyšší patro a na vrch přijde deska s čerstvě nakrájeným ovocem.

V době sušení se venku postupně ochlazuje, vždyť už je po létě, ale v radiátorech centrálního vytápění ještě teplo není. Sušička tak svým odpadním teplem pomáhá udržovat u nás v bytě letní teplotu 😉 Je to přesně naopak, než u babiček: oni topili a vedle toho sušili ovoce, my sušíme ovoce a vedle toho topíme. Jen musíme i větrat, ta vlhkost z hrušek a jablek se musí dostat i z bytu ven, aby se nám nerosila plastová okna a netvořily se plísně.

Nevím, jestli je to tím, že jsme rychlejší jedli čerstvé hrušky nebo tím, že jsme více doma, ale už jsme dosušili i poslední plát ovoce. Takže jsme sušičku důkladně očistili, sušící pláty vysprchovali a celou sušičku odložili do krabice, kde nás počká do příštího podzimu. Nasušené hrušky a jablka jsou uskladněny ve vakuových nádobách, protože nejsou ošetřeny žádnou chemií. A když v zimě budeme mít chuť na něco dobrého a sladkého, nemusíme kupovat žádný pamlsek z průmyslové produkce, ale čeká nás ve spíži ovocná pochoutka z vlastní zahrady, plná nejen ovocného cukru a vlákniny, ale i vitamínů.