Zahradu jsme si kupovali i proto, abychom měli dostatek různého ovoce přes bobuloviny až po plody stromů. Po tom, co jsme postupně vysázeli stromy na zelené louce, kdysi bývalém sadu, se nám podařilo dokoupit a zvelebit dva pozemky, na kterých už stály staré stromy starých odrůd. A ty štěpíme na semenáče, kromě výsadby dalších odrůd. A najednou máme ovoce, že nevíme co s ním.
Před dvěma lety jsme tak byli s třešněmi a švestkami. Pět statných třešní a devět švestek už nějakou tu úrodu dá. A letos se to zopakovalo se třemi nově koupenými třešněmi a hruškami k tomu. Dva vysoké stromy hniliček nás zásobují každý den kilogramy hrušek, které nezvládáme sníst a žel ani zpracovat. Nejsme na to připraveni, máme plné ruce práce s jinými věcmi, souvisejících s koupí pozemku a domu na něm. Střecha už je, koupelna a propojení domu s naší FVE je důležitější, než hruškovice. Hrušky zkrátka zůstávají ležet na zemi.
Nějaké zpracujeme do pyré, tak úplně na vniveč nevyjdou. A když bude takováto bohatá úroda i obrok, tak už bych měl být připraven na to, aby ani jedna hruška nebo švestka nevyšla nazmar 😉 A ty podzimní poputují do elektrické sušičky ovoce, napájené z naší elektřiny ze slunce. Ve sklenicích a zipsovacích sáčcích skončí dočasně na regálech komory našeho nového domu, aby nám zpříjemňovaly zimu.
Podobné články:
Komentáře